Augustin Michálek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Augustin Michálek
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1873 – 1878
Starosta Slušovic
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narozenícca 1830
Úmrtí???
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Augustin Michálek, též Michalek (cca 1830 – ???), byl rakouský politik z Moravy (českého původu, ale politicky se klonící k německému táboru); poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Slušovic.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 1858 se Augustin Michálek oženil ve Slušovicích. Bylo mu tehdy 28 let. Uváděl se jako mlynář ve Slušovicích a syn Paula Michálka.[1]

V období let 1868–1878 se uvádí Augustin Michálek jako mlynář na Hamerním mlýnu ve Slušovicích. V roce 1869 patřil mezi iniciátory založení Čtenářského spolku Svěradov. V roce 1875 se coby zemský poslanec zasloužil o započetí výstavby silnice ze Slušovic do Lípy. Když v roce 1884 vznikl ve Slušovicích Sbor dobrovolných hasičů, byl jeho prvním náčelníkem mlynář Augustin Michálek a obchodní Jindřich Novák.[2] V roce 1879 se uvádí jako starosta Slušovic.[3]

V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách 22. listopadu 1873 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Uherský Brod, Valašské Klobouky, Vizovice.[4] V roce 1873 se uvádí jako ústavověrný kandidát (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná).[5] Je popisován jako ústavověrný Slovan. Porazil národního kandidáta Františka Aloise Šroma.[6]

Český tisk jeho příklon k Ústavní straně kritizoval. Před zemskými volbami roku 1878 napsal list Našinec: „Michálek zasedl v řady protivníků našeho národa a hlasoval ve všem všudy s nimi proti našemu národu, proti nejsvětějším právům jeho a tudíž i proti nám.“ V roce 1874 se uvádí, že Michálkův příbuzný měl ve Slušovicích svatbu, přičemž při slavnostním průvodu svatebčanů se hrála píseň Wacht am Rhein, tehdy populární v německých vlasteneckých kruzích.[7] Šlo o svatbu Karla Frunkata a Ernestiny Holubcové, dcery vsetínského mlynáře Martina Holubce a Františky rozené Michálkové ze Slušovic.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kniha oddaných Slušovice, 1858–1885, s. 2.
  2. SLUŠOVICE: 1261–2011 (k 750. výročí první písemné zmínky) [online]. slusovice.eu [cit. 2016-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21. 
  3. Našinec, 14. 9. 1879, s. 3.
  4. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  5. Neue Freie Presse, 23. 11. 1873, s. 8.
  6. Neues Fremden-Blatt, 25. 11. 1873, s. 4.
  7. Moravská orlice, 4. 10. 1874, s. 3.
  8. Kniha oddaných Slušovice, 1858–1885, s. 57.