Wilhelm Raschendorfer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wilhelm Raschendorfer

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – 1902
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
Německá pokroková str.

Narození 16. srpna 1837
Medlov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. prosince 1914 (ve věku 77 let)
Medlov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Wilhelm Raschendorfer (16. srpna 1837 Medlov[1]17. prosince 1914 Medlov)[2][3] byl rakouský politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl medlovský rolník Johann Raschendorfer.[3] Sám pak byl hospodářem v Medlově. Získal Zlatý záslužný kříž. Byl předsedou 10. okrsku sboru dobrovolných hasičů a velitelem sboru dobrovolných hasičů v Medlově.[2]

V 80. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách 30. dubna 1889 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Mohelnice, Zábřeh, Uničov (poté co zemřel poslanec Franz Maneth). Mandát zde obhájil i v řádných zemských volbách roku 1890 a zemských volbách roku 1896.[4] V roce 1889 se uvádí jako německý liberální kandidát (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, později Německá pokroková strana).[5] Jako německý liberál je uváděn i ve volbách roku 1890 a 1896.[6][7]

Zemřel v prosinci 1914 po krátké nemoci.[2] Příčinou úmrtí byl otok plic. Bylo mu 77 let.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Medlov
  2. a b c Meedl. Nordmährische Rundschau. Prosinec 1914, čís. 51, s. 7. Dostupné online. 
  3. a b c Kniha zemřelých Medlov, 1855–1915, s. 335.
  4. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  5. Mährisches Tagblatt, 1. 5. 1889, s. 5.
  6. Volksblatt für Stadt und Land, 3. 7. 1890, s. 5.
  7. Reichspost, 28. 10. 1896, s. 4.