Passingerův mlýn (Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Passingerův mlýn

Vchod do mlýna
Účel stavby

restaurace

Poloha
Adresa Olomouc, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Passingerův mlýn
Red pog.svg
Passingerův mlýn
Další informace
Kód památky 13789/8-3786 (PkMnMISSezObr) (součást památky Pevnost Olomouc)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Passingerův mlýn je středověká budova, která se nachází na ulici Mlýnská č.p. 938 v Olomouci a je kulturní památkou České republiky.[1] Passingerův mlýn, dříve nazývaný Kamenný, se nacházel na pravém břehu Mlýnského náhonu (Mlýnského potoka) za městskou hradbou.[2] V období výstavby barokní pevnosti byl přenesen na druhý břeh náhonu a byl součástí tzv. Vodních kasáren.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1321 a další z roku 1355, kde byl zmiňován nepoctivý mlynář Peczold. Mezi další majitele patřil Hanuš Weigel (do roku 1443), vyškovský hejtman Marek z Bučic, který prodal mlýn v roce 1482 olomoucké radě.[2]

Od roku 1619 vlastni mlýn mlynář Toman, v období 1635 až 1655 Jiří Martiška. Mlýn měl pět složení, v letech 1620–1699 byl počet složení zvyšován až na osm. Od roku 1729 se ve mlýně mohl mlít pivní slad. Měl dva náhony, v jednom sedm složení a ve druhém dvě, které pravděpodobně zabezpečovaly provoz olomouckých kašen. V roce 1758 mlýn vyhořel. V roce 1760 byl mlýn postaven na druhém břehu náhonu mlynářem Janem Jiřím Freimentem. Na jeho místě byly postaveny hradby.[4] V roce 1834 byla jižní část Vodních kasáren přestavěna (ubouráno horní patro).[3] Název mlýna je po rodu mlynářů Passingerových, kteří mlýn získali v roce 1882 a vlastnili jej do roku 1941. V roce 1881 měl mlýn dvě vodní kola o šířce 1,66 m a 1,96 m. Vodní kola byla vyměněna za vodní turbíny typu Knap s výkonem 59 HP. Turbína byla využívána k mletí a výrobě elektřiny, mimo jiné pro městské divadlo. Kolem roku 1880 byl vodní mlýn upravena parní mlýn, ve kterém bylo prováděno vlastní mletí. V roce 1941 byl mlýn prodán městu a mlýn převzala společnost Mährische Mühlwerke. V roce 1949 mlýn vlastnily Severomoravské mlýny. V současné době v budově mlýna je restaurace, skladovací prostory a správní kanceláře.[2]

Hradby ukončuje budova Passingerova mlýna

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-09-09]. Katalogové číslo 123637_0004 : Vodní kasematy a Passingerův mlýn. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. a b c Jak to bylo s Kamenným čili Passingerovým mlýnem. www.olomouc.eu [online].  [cit. 2017-09-09]. Dostupné online.  
  3. a b TICHÁK, Milan. Před sto lety zmizela z města Vodní kasárna. Olomoucký deník. 2010-03-29. Dostupné online [cit. 2017-09-09]. (česky) 
  4. Kamenný, Passingerův mlýn | Vodnimlyny.cz. vodnimlyny.cz [online].  [cit. 2017-09-09]. Dostupné online.  (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]