Jan Dvořáček (poslanec Moravského zemského sněmu)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dr. Jan Dvořáček
Jan Dvořáček, portrét od J. Vilímka

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Ve funkci:
1861 – 1865
Stranická příslušnost
Členství Národní str. (staročeši)

Narození 17. února 1808
Tišnov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 31. března 1865
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Alma mater Karlo-Ferdinandova univ.
Lvovská univerzita
Vídeňská univerzita
Ocenění Řád sv. Anny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Dvořáček (17. února 1808 Tišnov[1][2]31. března 1865 Vídeň[1][2]), byl rakouský právník a politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny řezníka. Už mládí se projevoval jako nadaný student. Absolvoval gymnázium a pak vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze na Lvovské univerzitě a Vídeňské univerzitě. Během studií se zapojil do vlasteneckých kruhů. Nastoupil jako suplent soudního řádu na Tereziánské akademii ve Vídni. Roku 1842 ho vláda zařadila do poselstva do Ruska, kde se jednalo o uzavření poštovní smlouvy mezi Ruskem a Rakouskem. Obdržel tehdy Řád svaté Anny. Od roku 1843 byl advokátem ve Vídni. Podporoval slovanský spolkový život ve Vídni. Konal časté cesty do slovanských zemí.[1][2]

Ve Vídni spoluzakládal Slovanskou besedu, záložnu a slovanský pěvecký spolek, kterému předsedal. Zapojil se i do vysoké politiky. Během revolučního roku 1848 byl účastníkem Slovanského sjezdu a místopředsedou sjezdového českoslovanského odboru.[1][2] V zemských volbách v Čechách roku 1848 ho obvod Vysoké Mýto zvolil na Český zemský sněm. Ten se ale pro revoluční neklid nakonec nikdy nesešel.[2] V zemských volbách roku 1848 na Moravě byl také zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii virilistů a velkostatků.[3] Na sněm se dostal jako majitel velkostatku v Maříži. Zastával názor trvalého spojení Moravy a Čech. Odvolával se na listinu Jiřího z Poděbrad nebo na pragmatickou sankci. Svazek obou zemí podle něj neznamenal popření svébytnosti Moravy. V otázce volebního řádu podporoval návrh Egberta Belcrediho a Hugo Salma, aby každým 20 000 obyvatel odpovídal jeden poslanecký mandát na sněmu.[1]

Do politiky se vrátil po obnovení ústavního systému vlády. V zemských volbách 1861 se opět stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii venkovských obcí, obvod Olomouc, Prostějov, Plumlov. Poslancem byl až do své smrti roku 1865.[4] Byl jediným velkostatkářem, který uspěl v kurii venkovských obcí.[2] 20. dubna 1861 na sněmu vyslovil souhlas s tím, že do zemského výboru usedlo šest nejschopnějších advokátů. Patřil mezi poslance české federalistické strany (Národní strana, staročeská).[1]

Zemřel náhle ve Vídni v březnu 1865. Na sklonku života trpěl neduhem na prsou.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f PUNA, Michal: Zemští poslanci zvolení na Moravě r. 1848 a 1861, K otázce formování politické kultury a její kontinuity [online]. muni.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f g JUDr. Jan Dvořáček. Moravská orlice. Duben 1865, roč. 3, čís. 77, s. 1. Dostupné online. 
  3. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. (česky) 
  4. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.