Dunajovické kopce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Dunajovické kopce
Velká Slunečná
Základní informace
Vyhlášení 1. srpna 2013
Vyhlásil Ministerstvo životního prostředí
Nadm. výška 220–285 m n. m.
Rozloha 107,16 ha km²
Poloha
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Okres Břeclav
Umístění Březí u Mikulova
Souřadnice
Dunajovické kopce
Dunajovické kopce
Další informace
Kód 1454
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Národní přírodní památka Dunajovické kopce se rozkládá na výměře 107,16 ha v Dunajovických vrších, které náležejí Dyjsko-svrateckému úvalu. Nachází se na západním svahu Zadního dunajovického hřbetu a její součástí jsou kóty Malá Slunečná (275 m n. m.), Jánská hora (280,5 m n. m.), Liščí kopec (271,7 m n. m.) a Velká Slunečná (283,1 m n. m.). Zasahuje do katastrálních území obcí Brod nad Dyjí, Březí u Mikulova, Dobré Pole a Dolní Dunajovice. Důvodem ochrany jsou porosty nízkých xerofilních křovin, krátkostébelných trávníků, vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů, jako je mandloň nízká (Prunus tenella), pelyněk Pančicův (Artemisia pancicii), katrán tatarský (Crambe tataria), srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia) a kudlanka nábožná (Mantis religiosa) a jejich biotopy. Území bylo dříve využíváno pro zemědělskou činnost – vinohrady, ovocné sady a pole. Velká Slunečná byla zterasována, nebyla však osázena a v současnosti má charakter stepních lad. Ohrožení způsobuje invazní třtina křovištní a kolonie divokých králíků. Rezervace je spravována Správou CHKO Pálava.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Dunajovický hřbet je tvořen spodnobádenskými štěrkyslepenci, sníženiny jsou vyplněny vápnitými jíly a písky téhož stáří, suchá údolí vyplňují deluviofluviální sedimenty. Vyvinuty jsou černozemní půdy, střídající se s pararendzinou kambizemní, na agrárních terasách s kultizemí typickou.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Na stepních ladech dominují katrán tatarský, hořčík jestřábníkovitý, žebřice pyrenejská či smldník alsaský, zajímavý je výskyt topolovky bledé. Na místy zachovaných drnových stepích je zastoupena kostřava walliská, ostřice nízká či kostřava žlábkatá. Jsou známy i hájové druhy, např. bažanka vejčitá, z teplomilných lemů kakost krvavý či třemdava bílá. Ve třech mikropolulacích tu byl zjištěn pelyněk Pančićův. K četným dalším zástupcům flóry patří hlaváček jarní, hrachor chlumní, chrpa chlumní, len chlupatý, kavyl sličný, kosatec nízký, kozinec rakouský, oman německý, šanta panonská, šater latnatý, violka obojetná, vstavač nachový, záraza hořčíková, zlatovlásek obecný, zvonek boloňský, z hub je znám smrž obecný.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Mezi stepními druhy hmyzu byly zjištěny vzácnější druhy střevlíčků, chrobák Onthophagus semicornis, zvláště chráněný výkalník vrubounovitý, mezi motýly nesytka šalvějová, soumračník slézový, ostruháček trnkový, modrásek vičencový. Z bohaté fauny pavouků slíďák bradavčitý, běžník Embrikův, plachetnatka čtyřskvrnná, skálovka protáhlá či zápřednice jedovatá. Z hnízdících ptáků jsou to pěnice vlašská, slavík obecný, ťuhýk obecný, strnad luční a bramborníček černohlavý.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]