Karel Matyáš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Matyáš

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1862

Starosta Valašských Klobouk
Ve funkci:
1859 – 1864
Předchůdce Mikuláš Raška[1]
Nástupce František Bratmann
Ve funkci:
1873 – 1880
Předchůdce Jan Šuchma[2]
Nástupce Antonín Matyáš

Narození 5. listopadu 1825
Valašské Klobouky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 10. února 1882
Valašské Klobouky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Frant. Jenovéfa Pšenčíková
Příbuzní Antonín Matyáš (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Matyáš (5. listopadu 1825 Valašské Klobouky[3]10. února 1882 Valašské Klobouky[3][4]) byl rakouský politik českého původu (ovšem fakticky národnostně nevyhraněný) z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Valašských Klobouk.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl synem koželužského mistra Karla Matyáše a rozálie Matyášové rozené Raškové. Vyučil se koželuhem a působil také jako koželužský mistr. V roce 1849 se jeho manželkou stala Františka Jenovéfa rozená Pšenčíková. Měli 13 dětí. Od poloviny 50. let byl aktivní v komunální politice. V roce 1856 je uváděn jako druhý radní a v červenci 1859 se stal starostou Valašských Klobouk. V tomto úřadu setrval do července 1864, kdy ho nahradil František Bratmann.[3]

Počátkem 60. let se zapojil krátce i do vysoké politiky. V zemských volbách 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Uherský Brod, Valašské Klobouky, Vizovice. Rezignoval roku 1862.[5] Pak ho na sněmu nahradil Václav Koller.[3]

Do starostenské funkce se potom ještě vrátil, od července 1873 do října 1880. V jeho druhém období coby starosty se město podílelo na stavbě činžovního domu čp. 107 a školy čp. 108. Došlo k postupnému dláždění náměstí, opravě kašny, pořízení hodinového stroje na radnici, rozšíření hřbitova a snahám o výstavbu železniční tratě skrz Vlárský průsmyk. Koncem 70. let čelil starosta rostoucí opozici, kterou představovali František Bratmann a Antonín Přemyslovský. V říjnu 1880 Matyáš odstoupil z postu starosty a uznal svou vinu v otázce obecního účetnictví. Novým starostou se stal Antonín Matyáš. Ve vzpomínkách místního podnikatele a pozdějšího starosty Františka Šerého byl Karel Matyáš popsán následovně: „nebyl ani Slovan, ani Němec, ale – Ekonóm. V městě jako starosta snažil se být nestranným, s besedou i záložnou při volbách vždy se spojoval, ale i do kasina chodíval, aby prý Němci nedělali oposici. Duchem byl asi nakloněn více kasinu. Jeho mnohočlenná rodina, částečně již dospělé děti, zaměstnáni byli v rodinných podnicích a společensky šli rovněž spíše s kasinem, ač některé dcerky i národní vědomí projevovaly. Při volbách, při naší soustavě dvou stran – beseda, kasino – míval Matyáš přátele na obou stranách.[3]

O národnostní nevyhraněnosti Karla Matyáše psal i dobový tisk. List Našinec ho roku 1873 označil za bývalého národovce, který se nyní prý přidal k ústavákům (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná) a ve volbách do Říšské rady roku 1873 podpořil Johanna von Chlumeckého místo kandidáta Národní strany (staročeské) Františka Aloise Šroma. Antonín Matyáš, jeho bratr, naopak patřil mezi stoupence Národní strany.[6]

Zemřel ve věku 56 let v únoru 1882 na mrtvici.[3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Valašskokloboucký zpravodaj, duben 2014, Galerie představitelů Valašských Klobouk.
  2. Valašskokloboucký zpravodaj, květen 2014, Galerie představitelů Valašských Klobouk.
  3. a b c d e f GALERIE PŘEDSTAVITELŮ VALAŠSKÝCH KLOBOUK [online]. valasskeklobouky.cz [cit. 2016-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Kniha zemřelých Valašské Klobouky, 1861–1902, s. 207.
  5. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  6. Ve Valšských Kloboukách. Našinec. Říjen 1873, čís. 126, s. 2. Dostupné online.