Vladimír Procházka (politik KSČ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vladimír Procházka

Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Stranická příslušnost
Členství realistická str.
pokroková str.
KSČ

Narození 12. září 1895
Přerov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. června 1968 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik, pedagog a spisovatel
Ocenění Řád republiky
Řád 25. února
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Procházka (12. září 1895 v Přerově[1]25. června 1968 v Praze) byl český právník, překladatel, politik Komunistické strany Československa (poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR), pedagog a akademik ČSAV, bratr Jaroslava Procházky, profesora a rektora Univerzity Karlovy.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V mládí byl stoupencem tzv. realistů a členem České strany pokrokové. Patřil do křídla okolo Zdeňka Nejedlého, které se ve 20. letech 20. století přiklonilo ke komunistům.[2]

Zaměřoval se na ekonomiku a právo Sovětského svazu, od roku 1922 publikoval. V roce 1925[2] vstoupil do KSČ. Pod pseudonymem J. Mach vydal sborník Deset let diktatury proletariátu (1927), do kterého přispěl částí Hospodářský systém diktatury proletariátu. Publikoval v Levé frontě či TASSu. Za okupace překládal, především z angličtiny, ruštiny a němčiny, například Steinbeckovy Hrozny hněvu, díla Jamese Joyce, G. B. Shawa aj. Od roku 1945 profesor Univerzity Karlovy se zaměřením ekonomie a právo SSSR; ústavní právo.

V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Zasedal zde do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954.[3][4]

Vedl práce na Ústavě Československé republiky z roku 1948. KSČ ho totiž po roce 1946 prosadila na post generálního zpravodaje parlamentní subkomise pro přípravu ústavy.[5] Podobně se podílel i na přípravě textu Ústavy Československé socialistické republiky z roku 1960. Zastával četné stranické, státní a akademické funkce. IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa (funkci zastával v letech 19491954). Mezi lety 1951 a 1952 byl velvyslancem ve Spojených státech. V období let 19551965 byl členem presidia ČSAV. Od roku 1959 řídil encyklopedické práce ČSAV, díky čemuž vyšel čtyřdílný Příruční slovník naučný (1962–1967). Za svoje dílo byl oceněn v roce 1949 stříbrnou medailí Řádu 25. února a dvakrát v roce 1955 a 1965 Řádem republiky.[6]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Hospodářský systém diktatury proletariátu in Deset let diktatury proletariátu, 1927
  • Sovětské státní právo; Státní právo Československé republiky, 1953

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Přerov
  2. a b Studia historica, 50–52. [s.l.]: Univerzita Karlova v Praze, 2003. 313 s. Dostupné online. ISBN 9788024605111. S. 123. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  5. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 308, 371. (česky) 
  6. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Procházka Vladimír in Příruční slovník naučný, díl III, s. 725.
  • TAUCHEN, J., Osudy Vladimíra Procházky, tvůrce Ústavy 9. května. In: GÁBRIŠ, T. - HORÁK, O. - TAUCHEN, J. (eds.), Školy, osobnosti, polemiky. Pocta Ladislavu Vojáčkovi k 65. narozeninám. Brno: The European Society for History of Law, 2017, s. 556-565 (ISBN 978-80-87475-51-5)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]