Seznam českých encyklopedií

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Seznam významných encyklopedií vydaných v českém jazyce:

Všeobecné encyklopedie[editovat | editovat zdroj]

Název Rok vydání Rozsah Počet hesel Poznámky
Riegerův slovník naučný 1860–1874,1890 11+1 svazků 80 000 První česká encyklopedie. Online
Stručný všeobecný slovník věcný 1874–1885 9 svazků Hojně čerpal z Riegerova slovníku. Díly 2-9 online
Příruční slovník všeobecných vědomostí 1882–1887 2 svazky Hlavní redaktor Josef Rank. První svazek online.
Ottův slovník naučný 1888–1909 28 svazků 140 000 až 186 000 Online
Malý Ottův slovník naučný dvoudílný 1905–1906 2 svazky Zkrácená verze Ottova slovníku. Online
Velký lidový slovník naučný 1907 2 svazky Sestavil Karel Ladislav Kukla, vydal Bedřich Kočí. První polovina (na stránky) slovníku obsahuje jen hesla A-Dia. Heslář je inspirován Ottovým slovníkem.
Ottův kapesní slovník naučný jednodílný 1908 1 svazek, 1608 stran Zkrácená verze Ottova slovníku.
B. Kočího Malý slovník naučný 1925–1930 2 svazky 100 000 Online
Masarykův slovník naučný 1925–1933 7 svazků 100 000
Nový velký ilustrovaný slovník naučný 1929–1934 22 svazků 100 000[1] Online
Ottův slovník naučný nové doby - dodatky 1930–1943 12 svazků 60 000 Poslední dva svazky nevyšly.
Lidová praktická encyklopedie 1930 1 svazek Redaktor Alois Hoch. Není klasickou encyklopedií ale obsahuje abecedně sezařené články o praktických tématech (stavba knihovny, patentování vynálezů, statistiky o Praze, pravidla slušného chování).
Komenského slovník naučný 1937–1938 10 svazků 50 000[1]
Encyklopedie československé mládeže pro školu a dům 1929–1939 10 svazků Není abecedně řazená, ale podle témat.
Příruční slovník naučný 1962–1967 4 svazky 42 472 První poválečná encyklopedie
Malý encyklopedický slovník A-Ž 1972 1 svazek, 1456 stran 35 000 Vychází z Příručního slovníku naučného
Ilustrovaný encyklopedický slovník 1980–1982 3 svazky 65 000
Malá československá encyklopedie 1984–1987 6 svazků 110 000
Encyklopedický slovník 1993 1 svazek, 1456 stran 30, 35 a 45 tisíc[2] Připravil Encyklopedický ústav Československé akademie věd. Vydal Encyklopedický dům a Odeon. Další vydání: Třísvazková Ilustrovaná encyklopedie (1995), Česká multimediální encyklopedie (1995, na CD-ROM). Malá ilustrovaná encyklopedie (1999, Levné knihy 2006)
Diderot 1996, 1999 8 svazků 100 000
Universum 1999–2001 10 svazků 150 000
CoJeCo.cz 2000– 107 000 v r. 2007[3]
Svět poznání ca. 2002 9 šanonů Vydáno časopisecky. Rozděleno podle témat, nikoli abecedně.
Česká Wikipedie 2003– 514 360
Ottova encyklopedie A-Ž 2004, 2007, 2010, 2019 Jedno i dvou svazkové vydání 10 000 v prvním vydání 36 ve dvousvazkovém Vydalo Ottovo nakladatelství

Encyklopedie biografické, historické a vlastivědné[editovat | editovat zdroj]

Název Rok vydání Rozsah Pozn.
Vlastenský slovník historický 1877 jeden svazek, 2286 hesel Autor Jakub Malý. Dostupné na Wikizdrojích
Československá vlastivěda 1929–1936 13 svazků Vydalo Sfinx / Bohumil Janda. Vedoucí redakce Václav Dědina
Československá vlastivěda 1963–1971 6 svazků Vydalo Orbis
Český biografický slovník XX. století 1999 3 svazky Autor Josef Tomeš
Akademická encyklopedie českých dějin 2009– 6 svazků (A-Kniha, 2022), plánováno celkem 15
Biografický slovník českých zemí 2004– 24 sešitů (A-Hi, 2022)
Ottova encyklopedie Česká republika 2006 5 svazků

Encyklopedie přírodovědné a technické[editovat | editovat zdroj]

Název Rok vydání Rozsah Pozn.
Encyklopedie nauk přírodních 1895, 1896 2 svazky Vedl Bohuslav Raýman, vydalo Ottovo nakladatelství
Hospodářský slovník naučný 1905, 1909, 1914, 1924 4 svazky Redaktor František Sitenský, vydalo nakladatelství F. Šimáček
Technický slovník naučný 1927–1949 17 svazků Zpracovali Václav Kotyška a Vladimír Teyssler. Nakladatelství Borský a Šulc.
Encyklopedie výkonnosti 1932–1934 3 svazky Vydalo nakladatelství Sfinx / Bohumil Janda
Naučná encyklopedie: slovník přírodních věd 1940–1946 8 svazků Vedl Karel Kavina, vydal Josef Elstner. Nedokončeno. Končí u písmene O.
Naučný slovník přírodních věd pro školu a dům 1937–1942 5 svazků Vedl Karel Kavina, vydal Josef Elstner. Nedokončeno.
Technický slovník naučný 1962, 1981 4 a 7 svazků vydalo SNTL
Naučný slovník zemědělský 1966–1992 13 svazků Vydalo Státní zemědělské nakladatelství, poslední díl jeho nástupce Brázda
Technický slovník naučný 2001 8 svazků Vydal Encyklopedický dům. Dostupné i na CD

Slovníky o současnosti a sociální[editovat | editovat zdroj]

Název Rok vydání Rozsah Pozn.
Kapesní Slovníček novinářský a konversační 1850, 1851 2 sv Sestavil Ludvík Ritter z Rittersbergu, neobsahuje např. přírodní vědy či dějiny. Poslední svazek končí písmenem M. (Dostupné online).
Kapesní Slovník novinářský 1862 368 stran Sestavil Josef Rank. Dostupné v digitální knihovně
Kapesní Slovník světový 1891 631 stran Sestavil Josef Rank. Dostupné v digitální knihovně.
Český slovník bohovědný 1912–1931 151 sešitů, v 5 svazcích Sestavili Josef Tumpach a Antonín Podlaha, přestalo vycházet se smrtí Podlahy, poslední heslo je Itálie, vydal Václav Kotrba, dostupné online.
Naučný slovník aktualit 1938 a 1939 1938, 1939 1 svazek pro každý rok Nakladatelství L. Mazáč, vrchní redaktor Zdeněk Tobolka, dostupné v digitální knihovně: (1938, 1939)
Geografický místopisný slovník 1993 1 sv Připravil Encyklopedický ústav ČSAV

Encyklopedie zdravotnické[editovat | editovat zdroj]

Název Rok vydání Rozsah Pozn.
Encyklopedie praktického lékaře 1939–1962 17 svazků Nakladatelství Borský a Šulc. Od 14. svazku SZN. Vedoucí Miloš Netoušek

Rozpracované ale nevydané či nedokončené encyklopedie[editovat | editovat zdroj]

Encyklopedie Františka Faustina Procházky[4]

První známý pokus o vytvoření české encyklopedie učinil František Faustin Procházka na přelomu 18. a 19. století. V 80. letech 20. století bylo v jeho pozůstalosti nalezeno několik tisíc abecedně seřazených stránek (zpočátku blok A–J, později i další). Ta ale nikdy nebyla dokončena či vydána.

František Palacký

Další snaha o encyklopedii pochází od Františka Palackého který 1829 uveřejnil memorandum v kterém popsal co by měla encyklopedie obsahovat a představil její redakční radu. Plánoval tehdy vytvořit čtyř až pětisvazkové dílo. Kromě Palackého byl v radě také Josef Jungmann a Jan Svatopluk Presl. Projektu se 1830 ujala Matice Česká ve které byl Palacký aktivní. Z potřebných 50 000 zlatých se jim za prvních 9 let podařilo vybrat jen zhruba třetinu. Několik ukázek z encyklopedie bylo ve 30. letech zveřejněno v časopisech Květy a Musejník[5]. Práce na encyklopedii byla přerušovaná a 1852 byla úplně zastavena pro politické obavy. Nasbíraný materiál byl později použit pro Riegerův slovník.[4][5][6]

Doplňky k Riegerovu slovníku

Roku 1890, šestnáct let po dokončení Riegerova slovníku vyšel první svazek doplňků s písmeny A až G. Žádné další doplňky už nevyšly.

Encyklopedie nakladatelství Orbis

Zdeněk Nejedlý a F Bělohrádek pracovali za třetí republiky na encyklopedii pro nakladatelství Orbis.[7]

Příručný encyklopedický slovník (slovensky)

První díl třísvazkového díla byl připraven a vysázen roku 1958, pak byl ale shledán ideologicky nevhodný a sazba rozmetána.[8]

Encyklopedie Encyklopedického ústavu ČSAV:

  • Velká československá encyklopedie. Zhruba dvacetisvazková encyklopedie která měla nahradit Ottův slovník. Byla připravována už od šedesátých let. Tým v úvodní fázi vedl Vladimír Procházka, který vedl přípravu PSN.

Další encyklopedie připravované Encyklopedickým ústavem Československé akademie věd mezi Sametovou revolucí a jeho zrušením (všechny měly připraveny většinu textů):[7]

  • Encyklopedie demokratické revoluce
  • Slovník přírodních věd a techniky
  • Encyklopedie životního prostředí

Velká všeobecná encyklopedie

Rozšířená verze encyklopedie Diderot. Roku 2000 vyšly čtyři svazky po 600-700 stranách. Poslední díl obsahuje slova do erb-.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b TKACZEWSKI, Dariusz. Czeskie i czechosłowackie encyklopedie uniwersalne z lat 1918–1945. Studia Slavica. 2016, roč. 20, čís. 2, s. 75–86. Dostupné online. 
  2. TKACZEWSKI, Dariusz. Czeskie i czechosłowackie encyklopedie uniwersalne z lat 1962-2013. Studia Slavica. 2014, roč. 18, čís. 2, s. 185–196. Dostupné online. 
  3. Co nevíte, najdete nyní v Encyklopedii Seznamu. blog.seznam.cz [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  4. a b WINTERS, Stanley B. Sto let českého encyklopedismu (1860-1959) : od F.L. Riegera a Jana Otty k T.G. Masarykovi a Bohumilu Němcovi.. Časopis Matice moravské. 2002, roč. CXXI, čís. 2, s. 339–400. 
  5. a b HARTMANOVÁ, Dagmar. Historie československé encyklopedistiky do roku 1945.. Národní knihovna : knihovnická revue. 2000, čís. 1, s. 15–21. Dostupné online. ISSN 1214-0678. 
  6. VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Kapitola Encyklopedie. www.encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  7. a b HARTMANOVÁ, Dagmar. Historie československé encyklopedistiky 1945–1992. Národní knihovna : knihovnická revue.. 2000, čís. 2–3, s. 80–88. Dostupné online. ISSN 1214-0678. 
  8. Winters, s. 392

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANDA, Bohumil; DĚDIČOVÁ, Julie. Bibliografie encyklopedické literatury české a slovenské vydané v letech 1860 až 1967. Praha: Encyklopedický Institut ČSAV, 1969. 24 s. (Malá řada). 

Související články[editovat | editovat zdroj]