Josef František Svoboda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef František Svoboda
Josef František Svoboda
Josef František Svoboda
Narození 11. února 1874
Moravské Budějovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 28. března 1946 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef František Svoboda (11. února 1874 Moravské Budějovice[1]28. března 1946 Praha) byl všestranný vlastivědný a národopisný pracovník, historik, archivář a muzeolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 11. února 1874 v Moravských Budějovicích v chudé krejčovské rodině. Po dokončení gymnázia v Třebíči působil ve finanční správě v Hrotovicích, v Novém Městě na Moravě a ve Velkém Meziříčí. Při zaměstnání hojně publikoval, studoval archivy a byl jinak činný v kultuře. Podstatnou roli sehrál ve formování muzeí v Novém Městě na Moravě, Žďáře nad Sázavou nebo Velkém Meziříčí. V roce 1925 odešel do výslužby a odstěhoval se do Prahy.

Během svého působení v Novém Městě na Moravě jako berní úředník zde založil a redigoval čtrnáctideník Ozvěna z Novoměstska, později přejmenovanou na Horácké listy. V r. 1912 přešel do Velkého Meziříčí, kde pokračoval ve své národopisné práci. S A. Večeřem založil týdeník Velkomeziříčsko. Po smrti Vincence Praska se ujal funkce šéfredaktora Selského archivu a tuto funkci vykonával až do splynutí s Časopisem pro dějiny venkova.

J. F. Svoboda byl považován za největšího znalce moravského Horácka. Věnoval se jak horácké architektuře, uspořádání obce nebo drobným stavbám, tak i nábytku, keramice, sklu, řemeslům, lidovému kroji a tanci. Do vědeckého světa se zapsal v r. 1930 prvním sešitem monografie Moravské Horácko. Byl zároveň třetím svazkem edice Národopisu lidu českoslovanského. Monografie však, stejně jako celá edice, zůstala nedokončena. Jeho díla byla příkladná po stránce metodické. Vynikala střízlivým, kritickým přístupem k látce a uplatňováním srovnávací metody.

Z historických prací lze jmenovat Velkomeziříčské knihy potazův a nálezů vyššího práva pánů jihlavských z let 1380–1561, Urbář panství velkomeziříčského, s J. Fialou vydal v l. 1937–1939 2 svazky Novoměstského listináře, s Fr. Trnkou Paměti starých písmáků, nebo v r. 1917–1918 Jména našich pozemků. Při své všestrannosti zájmů se dotkl i otázek fokloristických. V Horáckých listech otiskl zvykoslovnou studii Rokem s Moravským Horákem minulého století, v časopise Od Horácka k Podyjí vycházely na pokračování Lidové tance ze západní Moravy. Ovoce svého bádání zúročil ve dvou monograficích Vlastivědy moravské - Žďárský okres a Noměstský okres, které vyšly v r. 1937 a 1948.

Národopisné dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Horácká osada. Českomoravské Horácko slovem a obrazem, Nové Město na Moravě 1928.
  • Lidové umění výtvarné. Kritická studie srovnávací. Moravské Horácko II., Sesit 1. , Praha 1930.
  • Moravské Horácko. Prameny poznání moravského Horácka, Helenín u Jihlavy 1940.
  • Okolí horácké osady. Příspěvek k soupisu venkovských výtvarných památek. Zvláštní otisk z časopisu Věstník čs. zem. muzea, ročník IX., 1937.
  • Zvoničky na moravském Horácku, Praha 1932.
  • Životem s moravským Horákem minulého století. Od kolébky ke hrobu. Moravské Horácko. Kraj a lid 2., Helenín u Jihlavy 1940.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. svazek, Praha 2007, s. 213-214
  • Richard Jeřábek: Josef František Svoboda - objevitel Horácka. K stému dvacátému výročí narození. In: Národopisné aktuality 1994, s. 5-9
  • Vladimír Scheufler: Životní dílo J. F. Svobody, in: Československá ethnografie 1/1954, s. 100-102

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]