Stanislav Marák
| Stanislav Marák | |
|---|---|
 | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1921 – 1921 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | čs. soc. dem. |
| Narození | 13. listopadu 1873 Příbor, Morava  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. října 1937 (ve věku 63 let) Znojmo  Československo |
| Alma mater | Československý státní koedukační ústav učitelský v Příboře |
| Profese | hudební skladatel, pedagog, básník, literární publicista, překladatel, redaktor a vydavatel |
| Ocenění | Čestné občanství města Znojma |
| Commons | Stanislav Marák |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stanislav Marák (13. listopadu 1873 Příbor[1] – 5. října 1937 Znojmo[2]) byl český a československý pedagog, básník, hudební skladatel, redaktor, publicista a politik; meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval gymnázium v Příboru a později učitelský ústav. Od roku 1895 působil na jihozápadní Moravě, nejprve v Jemnici v letech 1895-1899, pak od roku 1899 v Moravských Budějovicích a roku 1909 se stal ředitelem měšťanské školy v Jevišovicích. Od roku 1914 působil coby okresní školní inspektor pro okres Znojmo. Po roce 1918 budoval na Znojemsku českojazyčné školství. Během tří poválečných let založil v tomto regionu čtyřicet českých menšinových škol. Byl i aktivním publicistou. V roce 1923 inicioval vznik sborníku Od Horácka k Podyjí, který redigoval a kam přispíval. Od roku 1925 zasedal v městské radě ve Znojmě a působil jako předseda místního školního výboru. V roce 1922 na podnět náčelníka místního Sokola J. Kopala založil v znojemském Dělnickém domě český vzdělávací spolek kino Vesmír. Zabýval se i hudební osvětou. V roce 1920 režíroval zpěvohru Idylla od Alberta Peka a byl členem pěveckého kroužku Besedy Znojemské. Překládal písně a skládal hudbu. Na post školského inspektora rezignoval roku 1925 a roku 1927 odešel do penze. V roce 1997 získal in memoriam čestné občanství Znojma. Jedna ze znojemských čtvrtí je po něm nazvána Marákov.[2]
Po parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát nabyl ale až dodatečně roku 1921 jako náhradník poté, co zemřel senátor Josef Hybeš. Po několika měsících ale sám na funkci rezignoval a v senátu ho ještě roku 1921 nahradil Antonín Hnátek.[3] Profesí byl okresním školním inspektorem a ředitelem měšťanské školy ve Znojmě.[4]
Zemřel v říjnu 1937 ve Znojmě.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbor
- ↑ a b Marák, Stanislav (1873-1937) [online]. www.knihovnazn.cz [cit. 2011-11-26]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné online.
- ↑ 71. schůze [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-03.
- ↑ Úmrtí. Národní politika. Říjen 1937, roč. 55, čís. 276, s. 4. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Marák na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Marák
- Slib Stanislava Maráka v Národním shromáždění v roce 1921
- Čeští pedagogové
- Školní inspektoři
- Čeští ředitelé škol
- Čeští publicisté
- Senátoři československého Národního shromáždění
- Českoslovenští politici české národnosti
- Čeští hudební skladatelé
- Členové SOCDEM
- Čestní občané města Znojma
- Osobnosti Církve československé husitské
- Narození v roce 1873
- Narození 13. listopadu
- Narození v Příboře
- Úmrtí v roce 1937
- Úmrtí 5. října
- Úmrtí ve Znojmě