Ladislav Samohýl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislav Samohýl
Ladislav Samohýl
Ladislav Samohýl
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1902 – 1906
Stranická příslušnost
ČlenstvíLid. str. na Moravě (mladoč.)
Čs. národní demokracie

Narození2. září 1864
Tlumačov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtípo roce 1944
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Samohýl (2. září 1864 Tlumačov[1] – po roce 1944) byl rakouský rolník a politik z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl rolníkem v Tlumačově.[2] Byl synem Josefa Samohýla z Tlumačova čp. 73. Narodil se roku 1864.[1][3] V matrice je uváděn jako Ladislav Franz Samohil.[1] Studoval v Kroměříži a roku 1882 absolvoval českou reálnou školu v Prostějově, provozovanou Ústřední maticí školskou. Jeden rok sloužil v armádě a pak se věnoval správě rodinného hospodářství. V letech 1898–1918 stál v čele obce jako starosta a byl hlavním reprezentantem mladočeské Lidové strany na Moravě v Tlumačově. Koncem 19. století byl i velitelem sboru dobrovolných hasičů.[3] V roce 1909 se coby starosta Tlumačova podílel na debatách o zřízení cukrovaru v Hulíně.[4] Do funkce starosty Tlumačova se vrátil znovu za První republiky, po krátkém popřevratovém období. V čele obce je uváděn k roku 1925.[3]

Počátkem 20. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1902 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Holešov, Bystřice p. Hostýnem, Napajedla.[5] V roce 1902 se na sněm dostal jako český kompromisní kandidát. Šlo o společnou kandidátní listinu staročechů a mladočechů.[6] Sám Somohýl je uváděn coby politik mladočechů, respektive jejich moravské odnože, Lidové strany na Moravě, za kterou neúspěšně kandidoval v zemských volbách v roce 1906.[2]

Byl třicet let starostou Tlumačova.[7]

V zemských volbách roku 1928 kandidoval Ladislav Samohýl, rolník a starosta v Tlumačově, na 7. pozici kandidátní listiny Československé národní demokracie do Moravskoslezského zemského zastupitelstva.[8] Koncem roku 1928 se Ladislav Samohýl z Tlumačova uvádí jako nově zvolený člen okresního zastupitelstva v Uherském Hradišti za Československou národní demokracii.[9]

K dožitým osmdesátinám věnoval deník České strany agrární Venkov jubilantovi Ladislavu Samohýlovi článek. V něm shrnul jeho životní dráhu poslance Moravskoslezského zemského zastupitelstva a třicetileté starostování v Tlumačově. Připomněl i jeho průkopnictví v zemědělském hospodářství; též ocenil jeho podíl na založení újezdní měšťanské školy a Rolnické záložny. V osmdesáti letech se Ladislav Samohýl ještě zajímal o veřejný a hospodářský život.[7]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1927 byl Ladislav Samohýl souzen pro výrok urážející presidenta Masaryka, který pronesl před svědky při debatě o volbě presidenta republiky:

„Kde nabral Masaryk ty miliony co má, dal Benešovi dva miliony, odkud je vzal, přišel s roztrhanou prdelí a vyšmatlanýma kampflejcama do republiky, za naše peníze se reprezentuje, z našich poplatků má miliony, my platíme a oni berou.“[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Kniha narozených Tlumačov, 1855–1873, s. 153.
  2. a b Národní listy, 21. 11. 1906, s. 2.
  3. a b c TESAŘ, Petr. Tlumačov: Popis dějepisný, místopisný a statistický, Svazek 2. [s.l.]: Místní Odbor Nár. Jedn. za přispění obce a sdružených spolků, 1925. 459 s. Dostupné online. S. 48. 
  4. DAĎOVÁ, Veronika: Historie hulínských cukrovarů [online]. muni.cz [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  5. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  6. Neues Wiener Tagblatt, 17. 10. 1902, s. 6.
  7. a b Osmdesátiny vynikajícího hanáckého pracovníka. S. 4. Venkov (dostupné online v NK ČR) [online]. 1944-03-05. S. 4. 
  8. Národní listy, 10. 11. 1928, s. 5.
  9. Národní listy, 6. 12. 1928, s. 3.
  10. STRAŠÁK, Adam. Urážka císaře a prezidenta - kontinuita a diskontinuita kulturních stereotypů. Brno, 2017 [cit. 2022-09-04]. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Lukáš Fasora. s. 119, pozn. 68. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]