Přeskočit na obsah

Karel František ze Seilernu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel František ze Seilernu
Rodový erb hrabat ze Seilern-Aspangu
Rodový erb hrabat ze Seilern-Aspangu
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1902 – 1906
Ve funkci:
1907 – 1916
Stranická příslušnost
ČlenstvíKatolická str. národní na Moravě
Str. konz. velkostatku

Narození5. března 1852
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. dubna 1916 (ve věku 64 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeKarel Maxmilián ze Seilern-Aspangu
PříbuzníJulius Seilern (bratr)
Josef František Seilern-Aspang (strýc)
Alma materVídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel František ze Seilernu (německy Franz Karl von Seilern, 5. března 1852 Vídeň[1]12. dubna 1916 tamtéž[1][2]) byl rakouský šlechtic z rodu Seilernů a politik z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu, podporovatel české menšiny ve Vídni.

Karel František ze Seilernu se narodil Narodil ve Vídni jako syn hraběte Karla Maxmiliána (1825–1905) ze šlechtického rodu Seilern-Aspangů. Jeho otec byl rovněž činný jako politik, stejně jako strýc Josef František (1823–1868). Mladší bratr Julius (1858–1932) spravoval statek Přílepy na Kroměřížsku.[3]

Vystudoval gymnázium a práva na Vídeňské univerzitě, kde složil všechny tři státní zkoušky. Pak studoval agronomii v Mnichově. V roce 1878 se podílel na tažení rakousko-uherské armády v rámci okupace Bosny a Hercegoviny. Poté pokračoval až do roku 1881 v zemědělských studiích. Podnikl studijní cesty po Evropě a poté se věnoval správě statku Milotice, který se pod jeho vedením stal vzorovým hospodářstvím.

Byl odborníkem na agronomii, uplatňoval nejnovější poznatky a šířil osvětu mezi obyvatelstvem regionu. Angažoval se i v katolickém spolkovém životě na Moravě a byl prezidentem správní rady Moravské agrární a průmyslové banky.[1] V roce 1913 byl zvolen prezidentem české sekce moravského zemského výboru pro přípravu vzniku rakouského letectva.[4]

Pro své národní a politické postoje byl označován jako hrabě-demokrat nebo slovácký hrabě. Výrazně poporoval českou menšinu ve Vídni, v čemž navázal na aktivity podobně smýšlejícího šlechtice, Jana Františka z Harrachu. Zejména měl zásluhu na myšlence vzniku vídeňského Českého domu. Ve Vídni mu patřil palác ve Wollzeile.[2]

Počátkem 20. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1902 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Kyjov, Hodonín, Žďánice. Na sněm se vrátil v doplňovací volbách 9. února 1907, nyní za kurii velkostatkářskou. V ní uspěl i v řádných zemských volbách v roce 1913. Poslancem byl až do své smrti roku 1916.[5] V roce 1902 se na sněm dostal jako kandidát Katolické strany národní na Moravě.[6] Byl řazen mezi klerikální české politiky.[7] V roce 1907 byl zvolen na sněm jako konzervativec (Strana konzervativního velkostatku).[8]

Od roku 1914 se u něj projevovaly známky nemoci (kornatění cév). Odjel kvůli tomu na jistou dobu do lázní v Nauheimu. Za světové války byl nicméně stále veřejně aktivní. Soustřeďoval se na péči o zraněné vojáky, zejména Slováky. Na jeho popud byl zřízen provizorní špitál ve Vídni.

V dubnu 1915 utrpěl záchvat mrtvice, v červnu téhož roku druhý záchvat. Zemřel v dubnu 1916 po třetí mrtvici.[1][2]

  1. a b c d Franz Karl Graf von Seilern. Wiener Landwirtschaftliche Zeitung. Květen 1916, čís. 40, s. 3. Dostupné online. 
  2. a b c Denní zprávy. Národní listy. Duben 1916, roč. 56, čís. 103, s. 2. Dostupné online. 
  3. Život přílepské šlechty na pozadí dějin. zamek.prilepy.cz [online]. Zámek Přílepy [cit. 2023-05-21]. Zámek a dějiny. Dostupné online. 
  4. Mährisches Tagblatt, 7. 4. 1913, s. 3.
  5. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  6. Národní politika, 17. 10. 1902, s. 3.
  7. Neues Wiener Tagblatt, 17. 10. 1902, s. 6.
  8. Reichspost, 10. 2. 1907, s. 3.