Kostel svatého Vavřince (Malhostovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Vavřince
v Malhostovicích
Kostel svatého Vavřince
Kostel svatého Vavřince
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Malhostovice
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát tišnovský
Farnost Drásov
Další informace
Kód památky 46109/7-808 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filiální kostel svátého Vavřince se nachází v obci Malhostovice, okres Brno-venkov. Z hlediska církevní správy přísluší k farnosti Drásov, děkanát Tišnov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel se poprvé připomíná v zápise z 20. února 1407. Založen byl však pravděpodobně již ve 13. století, nejpozději na přelomu 13. a 14. století. Přibližně do roku 1590 býval kostelem farním. K raně gotickému jádru (presbytář a loď kostela), byla přistavěna v posledním desetiletí 15. století pozdně gotická sakristie. V roce 1834 byl kostel pro svůj zchátralý stav stržen, aby uvolnil místo kostelu novému. V květnu onoho roku položen základní kámen a 28. června 1835 nový kostel vysvěcen.

Po zrekvírování zvonů během 1. světové války (dva zvony) a posléze i 2. světové války (všechny čtyři zvony) jsou nyní na věži tři zvony. Umíráček 1943 (60 kg) z náhradního kovu, Sv. Vavřinec 1959 (532 kg) tón a1, Panna Maria 1959 (260 kg) tón c2

Vnitřní vybavení[editovat | editovat zdroj]

Obětní oltář zhotovil v roce 2004 malhostovický stolař Jaroslav Hoblinka Koláček. Hlavní oltář, podle původního "Franta Moltz Tischler zu Miiglitz 1733" s prastarou soškou Panny Marie s Ježíškem (darovaného z kostela v Brně-Zábrdovicích), vyrobil v roce 1926 Bohumil Bek z Kutné Hory. Varhany pochází od varhanního mistra Svítila z Nového Města (1856), kostelní lavice z roku 1992 od Josefa Sedláčka z Malhostovic, mramorová křtitelnice z roku 1904. Obraz patrona kostela sv. Vavřince nad hlavním oltářem vytvořil brněnský malíř Šťastný (1858), boční oltář s obrazem sv. Cyrila a Metoděje je od malíře Josefa Zeleného z Brna (1863). Obrazy Křížové cesty malované na plechu pochází asi od otce akademického malíře Norberta Pokorného z Tišnova. Na kazatelně jsou vyobrazeni čtyři evangelisté – Matouš, Marek, Lukáš a Jan. Nad hlavním vchodem je umístěn obraz Panny Marie a sv. Šebestiána, který maloval Norbert Pokorný (1910). U zadního vchodu je obraz sv. Františka z Assisi. Poutní socha Pany Marie pochází od brněnského sochaře Františka Danii z roku 1905, v chrámu je také socha sv. Barbory a sádrové sochy Božského Srdce Páně 1916, Krista Vykupitele, sv. Antonína a sv. Terezičky od Ježíše. Betlém z roku 1939 se šesti sádrovými sochami a voskovým jezulátkem pochází z drásovského kostela.

O vysoké řemeslné úrovni středověké architektury vypovídá, napravo od oltáře ve zdi umístěná, kamenná schránka na úschovu nádoby s hostiemi (sanktuárium). Je to schránka ve tvaru hranolové niky opatřená závěsy na dvířka, nad nimiž se zvedá štít ve tvaru oslího hřbetu, zakončený pisánským křížem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-05-04]. Identifikátor záznamu 158590 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].