Přeskočit na obsah

Václav Kajdoš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Kajdoš
Narození13. května 1922
Frenštát pod Radhoštěm
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí9. února 1990 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánílékař, spisovatel, překladatel
Národnostčeská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko
Alma materUniverzita Karlova
Žánrscience fiction
Významná dílaInvaze z vesmíru
OceněníMlok za zásluhy (1992)
Manžel(ka)Sylva Kajdošová, rovněž překladatelka
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Kajdoš (13. května 1922, Frenštát pod Radhoštěm9. února 1990, Praha) byl český lékař, spisovatel a překladatel z angličtiny, francouzštiny, němčiny, ruštiny a španělštiny.[1][2]

Narodil se roku 1922 ve Frenštátě pod Radhočštěm, ale ještě jako chlapec se s rodiči přestěhoval do Prahy, protože jeho otec, voják z povolání, se stal vysokým důstojníkem generálního štábu. Maturoval roku 1941 na Reálném gymnáziu v Praze a pak pracoval v Baťových závodech ve Zlíně.[3] Po skončení druhé světové války vystudoval v letech 19451949 lékařství na Univerzitě Karlově Následně absolvoval důstojnický kurz ve Vojenské nemocnici, v armádě však nikdy nepracoval. Působil jako chirurg v Lokti a Karlových Varech a jako praktický lékař v Jáchymově. Zde onemocněl tuberkulózou a na čas musel opustit lékařskou praxi. Pak pracoval jako závodní lékař v ČKD v Praze a od počátku 60. let až do odchodu do důchodu roku 1984 jako chirurg v Nemocnici na Žižkově. Zabýval se také akupunkturou a patřil k předním českým odborníkům v tomto oboru.[1][2]

Díky svým rozsáhlým jazykovým znalostem se brzy dostal k překladatelství. Nejprve překládal populárně vědecké texty, ale brzy začal také s beletrii, především se science fiction. Od toho byl již jen krůček k vlastní tvorbě.[3] Když roku 1970 vydal sbírku sci-fi povídek Invaze z vesmíru, začal být považován společně s Josefem Nesvadbou, Ludivíkem Součkem a Jaroslavem Zýkou za jednoho z průkopníků české sci-fi a za představitele jakési její „české školy“ vycházející z humanistického odkazu Karla Čapka.[4]

Zemřel roku 1990 ve věku 67 let na srdeční infarkt.[3] Roku 1992 získal posmrtně Cenu Karla ČapkaMloka za zásluhy.[5]

Vlastní dílo

[editovat | editovat zdroj]

Vědecké a populárně naučné knihy

[editovat | editovat zdroj]
  • Zázračná hmota (1965), populárně napsaná kniha sleduje dějiny vývoje vesmíru a vědecké hypotézy v oblasti fyziky a astronomie, (volně zpracováno podle ruského originálu).
  • Lékaři a kouzelníci (1967), populárně napsané dějiny lékařství a způsobů léčení u různých národů od pravěku až zhruba do 18. století.
  • Kovem a ohněm: akupunktura (1974), kniha o starých léčebných metodách, zejména o čínské akupunktuře, druhé doplněné vydání roku 1987 a třetí pod názvem Akupunktura, akupresura a čínská gymnastika, aneb, Kovem a ohněm roku 1997.
  • Základy tradiční akupunktury (1985), učebnice akupunktury.
  • Pokus, povídka vydaná v časopise Věda a technika mládeži 1962, číslo 11–13.
  • Kurupiru, povídka vydaná v časopise Věda a technika mládeži 1966, číslo 5–9, v antologii Železo přichází z hvězd (1983) a v druhém vydání knihy Invaze z vesmíru (2003).
  • Invaze z vesmíru (1970), sbírka sci-fi povídek, obsahuje povídky Volavkovy celery, Nádor, Příbuzní, Kotě, Drak, Hmota bez tvaru, Hra se stínem, Ples loutek, Neřešitelná otázka a Pavouci. Druhé vydání z roku 2003 bylo rozšířeno o povídku Kurupiru.
  • Pás (1983), povídka vydaná v antologii Železo přichází z hvězd.
  • Sluneční vůz (1983), povídka vydaná v antologii Železo přichází z hvězd.
  • Zahrada bohů (1990), dobrodružný román o kolonizaci západní Afriky v 6. stol. př. n. l.
  • Dlouhá průrva, povídka o civilizaci inteligentních hlavonožců vydaná v časopise Sedmička pionýrů 1990, číslo 27–42 a v antologii Povídky ze Sedmičky (1993).

Překlady z angličtiny

[editovat | editovat zdroj]

Překlady z francouzštiny

[editovat | editovat zdroj]

Překlady z němčiny

[editovat | editovat zdroj]
  • Hans Pfeiffer: Mrtví vypovídají: soudní lékařství ve službách pravdy (1974).

Překlady z ruštiny

[editovat | editovat zdroj]
  • Esfir Davidovna Tykočinskaja: Základy akupunktury (1984).

Překlady ze španělštiny

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Ivan Adamovič: Slovník české literární fantastiky a science fiction, R3, Praha 1995, str. 111.
  2. a b Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945
  3. a b c Václav Kajdoš: Invaze z vesmíru, Baronet, Praha 2003, zadní strana obálky.
  4. Ondřej Neff a Jaroslav Olša, jr.: Encyklopedie literatury science fiction, AFSF a H&H, Praha a Jinočany 1995, str. 277-278.
  5. Mlok za zásluhy na webu LEGIE

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]