Leo Anderle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Plk. Leo Anderle, DFC
Narození 24. května 1913
Rakousko-Uhersko Nosálovice
Úmrtí od 10. prosince 1942 nezvěstný
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Leo (též Leonhard) Anderle (24. května 1913 Nosálovice[1] – od 10. prosince 1942 nezvěstný[2]) byl pilot 311. československé bombardovací perutě RAF.[3] V rámci bombardovacích sil RAF (Bomber Command) vykonal nejvíce bojových akcí ze všech československých pilotů podřízených tomuto velitelství.[4][5]

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se automechanikem. Absolvoval Vojenské letecké učiliště v Prostějově. Před válkou končil s hodností četaře. Po okupaci uprchl do Polska a odtud se dostal do Francie.[6] Zapsal se do Cizinecké legie a byl transportován do severní Afriky. Do bojových akcí se zde vzhledem ke kapitulaci Francie nestihl zapojit. Přes Gibraltar se se dostal 13. července 1940 do anglického Liverpoolu. Ve Velké Británii byl přijat do Britského královského letectva a stal se jedním z prvních příslušníků nově formované 311. perutě RAF.[7][8] V rámci této perutě provedl 27 bombardovacích akcí, z toho ve 25 ve funkci kapitána letounu.[4][5]

V září 1941 byl přidělen do 138. perutě RAF pro zvláštní úkoly.[9][10] Prováděl zde tajné lety nad nacisty okupovanou Evropou, kde shazoval parašutisty[11] a diverzanty.[3][12] Vykonal zde 28 bojových letů.[4] V prosinci 1942 byl s vybranými muži vyslán do severní Afriky, aby zde posílili dopravní letectvo. Let se uskutečnil 10. prosince, jeho letoun spolu s dalšími šestnácti muži[13] do cílové destinace nedorazil,[4] pravděpodobně byl sestřelen německými stíhači poblíž Malty.[3][5]

… Anderle byl šikula. Po jeho smrti se nám přihlásilo šest jeho vdov s nároky na odškodné…
— Anderleho velitel W/Cdr Ronald C. Hockey, DSO, DFC[4]

Pocty a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Leo Anderle byl nositelem řady československých, britských a vysokých francouzských vyznamenání.[1][4][5][14]

Roku 1947 byl povýšen na kapitána in memoriam.[15]

Roku 1991 byl povýšen na plukovníka in memoriam.[15]

Jeho jméno nese pomník Obětem 2. světové války v Praze-Bubenči.[16]

Na hrobě jeho rodičů ve Vyškově mu byl obnoven a 6. října 2016 slavnostně odhalen symbolický hrob.[15][17] Je připomenut také na válečném hřbitově v El Alamejnu.[18] Symbolický náhrobek má také na hřbitově v Ledcích u Kladna.[19]

Po Anderlem je pojmenována ulice v Praze[20][21] a ve Vyškově.[22][23]

Je čestným občanem města Vyškov od roku 2005.[22][24]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Černý, René: Bratři ve válce (2011).[25]
  • Kanadské listy, No 5–6, Vol. 23. květen–červen, 1999, s. 4.
  • Loucký, František: Mnozí nedoletěli, Naše vojsko, 1989.
  • Marek, Jindřich: Válka v Arktidě: Zapomenuté bojiště tajné meteorologické války v letech 1940–1945, Epocha, 2020, s. 126.
  • Mikulka, Jiří; Mikulka, Radek: S RAF proti Hitlerovi (2008).
  • Mikulka, Radek: Nebeský jezdec měsíčních nocí: pilot Leo Anderle (2016).
  • Novotný, B.: Ron C. Hockey – Aféra, Pardubice, 1991.
  • Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu (1. část), s. 511–514.
  • Rajlich, Jiří: Na nebi sladké Francie, Svět křídel, 2008.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Leo Anderle: Letecká karta. www.vuapraha.cz [online]. Dostupné online. 
  2. ANDERLE Leo 24.5.1913-?10.12.1942. biography.hiu.cas.cz [online]. Dostupné online. 
  3. a b c Leo Anderle (1913-1942): Vyškov. www.vyskov-mesto.cz [online]. [cit. 2020-08-29]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f Leo Anderle « Život na Praze 14. www.praha14.cz [online]. [cit. 2020-08-29]. Dostupné online. 
  5. a b c d Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. web.archive.org [online]. Dostupné online. 
  6. Leo Anderle broadcast [online]. 2014-10-22 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Leo Anderle. aces.safarikovi.org [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  8. HANÍKOVÁ, Barbora. Čeští letci v Anglii během druhé světové války. Bakalářská práce [online]. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická. Dostupné online. 
  9. HANDLEY PAGE HALIFAX Mk.II. www.cs-letci.com [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  10. Bombardér Halifax vysadil Gabčíka s Kubišem. Sloužili na něm i naši letci. iDNES.cz [online]. 2019-10-27 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  11. Základní informace z historie náletů a používané letecké munice. www.pardubice.eu [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  12. Letecké bitvy 2. světové války nad českým územím | Osvobození českého území americkou armádou [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  13. KOUDELKA, Petr. Vyškovský rodák Anderle patřil za války k Royal Air Force. Vyškovský deník. 2020-05-16. Dostupné online [cit. 2020-08-30]. 
  14. Anderle, Leo. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-08-29]. Dostupné online. 
  15. a b c SYMBOLICKÝ HROB PLUKOVNÍKA LEO ANDERLEHO. www.barek.cz [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  16. VPM | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-08-29]. Dostupné online. 
  17. Slavnostní odhalení obnoveného symbolického hrobu letce Lea Anderleho. Muzejní spolek Vyškov [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  18. Portál CEVH. www.evidencevh.army.cz [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  19. Kenotaf Leo Anderle | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  20. Anderleho v Praze. www.prahainfo.cz [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  21. Letci v názvech ulic « Život na Praze 14. www.praha14.cz [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  22. a b Nová ulice ponese jméno válečného pilota Lea Anderleho: Vyškov. www.vyskov-mesto.cz [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  23. GRYCOVÁ, Alena. Uctí Lea Anderleho. Novou ulici Vyškovští pojmenují po letci Royal Air Force. Vyškovský deník. 2019-03-28. Dostupné online [cit. 2020-08-30]. 
  24. Vyškov: Nová ulice ponese jméno válečného pilota Lea Anderleho. Parlamentní listy [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  25. Ukázka z knihy Bratři ve válce. www.slanskelisty.cz [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online.