Markéta Pilátová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Markéta Pilátová
Markéta Pilátová, 2010B.jpg
Narození 1. února 1973 (45 let)
Kroměříž
Povolání spisovatelka, překladatelka, publicistka a novinářka
Alma mater Univerzita Palackého v Olomouci
Témata literatura pro děti a poezie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markéta Pilátová (* 1. února 1973 Kroměříž) je česká spisovatelka, hispanistka a novinářka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala romanistiku a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.[1] Po ukončení studia zde pracovala šest let jako odborná asistentka.[2] Od roku 2007 do roku 2008 pracovala jako vedoucí zahraniční redakce týdeníku Respekt.[3][4]

Poté odcestovala do Argentiny a do Brazílie: pět let pobývala v brazilském státě Mato Grosso do Sul, v São Paulu a v Buenos Aires,[5][6] kde učila potomky českých krajanů, kteří emigrovali z Československa do Brazílie a Argentiny.[2]

V mnoha českých médiích (např. Respekt, Lidové noviny, kulturní příloha Práva Salon) publikuje eseje, zahraničně-politické články, reportáže, recenze, povídky a autorské sloupky. Píše rovněž povídky pro rozhlasovou stanici Vltava[7] a písňové texty pro zpěvačku Moniku Načevu. V současnosti pracuje v Institutu Cervantes v kulturním oddělení. Je vdaná, bydlí v Praze a ve Velkých Losinách.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Bílý had v kořenech spí
Na kaštanovém místě
Nemůže dál
Nabírá sil

Líbej mu jazyk
Buď jeho očima
Nahmátni kořeny, těma to začíná

— Markéta Pilátová: Zatýkání větru [8]

Pobyt v Brazílii a Argentině ji inspiroval k prozaickému debutu, románu Žluté oči vedou domů, který byl nominován na cenu Magnesia Litera a Cenu Josefa Škvoreckého,[9] v roce 2010 byl přeložen do němčiny a portugalštiny, v roce 2012 se připravují překlady do polštiny, nizozemštiny a španělštiny.[9] V roce 2009 jí vyšel druhý román Má nejmilejší kniha, rovněž nominovaný na cenu Magnesia Litera a Cenu Josefa Škvoreckého. Rozdíl mezi dvěma romány zmiňovala autorka v jednom z rozhovorů:[10] Zatímco první román pojednává o hledání kořenů domova a je více autobiografický, v druhém románu už se autorka neptá, co všechno ještě český čtenář snese a zda je příběh uvěřitelný. Je o hledání kořenů Zla.

Specifický vypravěčský styl Markéty Pilátové můžeme srovnávat s narativními tendencemi moderní světové literatury. Autorka ve svých textech poukazuje na současný svět, její výpověď o něm je prostupována prostřihy do vzdálenějších časových údobí.

Tvorba pro děti[editovat | editovat zdroj]

Markéta Pilátová se věnuje také tvorbě pro děti. V roce 2009 jí vychází knížka Víla Vivivíla a stíny zvířat.[9] O rok později vydala další dvě knihy pro děti. První z nich je Kiko a tajemství papírového motýla, nominována na cenu Magnesia Litera, druhou je pokračování příběhů víly Vivivily Víla Vivivíla a piráti jižního moře.

V létě 2011 publikovala první sbírku poezie Zatýkání větru. Verše Markéty Pilátové jsou inspirovány životem v Brazílii a ve Španělsku. Některé básně ze sbírky se staly textovou předlohou pro písně Moniky Načevy.

Napsala první původní českou pohádku o klukovi se dvěma mámami, kterou pojmenovala Jura a lama. Kniha s ilustracemi Dory Dutkové vyšla v květnu 2012 za podpory Slovensko-českého ženského fondu v rámci projektu za zviditelnění stejnopohlavních rodin a dětí v nich.[11]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Ze španělštiny přeložila v roce 2001 román mexické spisovatelky Normy Lazo Věřící. Mezi její další překladatelské činnosti patří kniha Ricarda Linierse Macanudo z roku 2010.

Přehled děl[editovat | editovat zdroj]

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HORÁK, Ondřej. Domov je tam, kde rozumíme vtipům [online]. Lidovky.cz, 2007 [cit. 2012-01-24]. Dostupné online. 
  2. a b Markéta Pilátová [online]. Portál české literatury (Vizus), 2011-10-01 [cit. 2012-01-24]. Dostupné online. 
  3. Horák Ondřej: O mně v tvém příběhu není nic, Lidovky.cz, 1. října 2007
  4. Horáčková Kristýna: Povídání o Brazílii a Žlutých očích, Litenky.ff.cuni.cz, 27. dubna 2008
  5. ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Markéta Pilátová napsala román o českých krajanech v Brazílii [online]. Český rozhlas, 2008-01-19 [cit. 2012-01-24]. Dostupné online. 
  6. Kaprálová Dora: Psaní je pro mě únikem před přízemním rutinním životem, Idnes.cz, 1. prosince 2009]
  7. Dobeš Roman: Psaní je pro mě způsob, jak chápat svět, Liberecky.denik.cz, 18. února 2010
  8. Literární.cz. Markéta Pilátová: Zatýkání větru /ukázka/ [online]. 2011-07-04 [cit. 2011-01-25]. [online]. 
  9. a b c Nový rok pod Jižním křížem [online]. Respekt.cz, 2011-01-05 [cit. 2012-01-24]. Dostupné online. 
  10. KUČERA, Štěpán. Zlo je návykové, říká spisovatelka a novinářka Markéta Pilátová [online]. Novinky.cz, 2009-12-17 [cit. 2012-01-24]. Dostupné online. 
  11. Koubek, Jiří. Jura a lama - první česká pohádka o klukovi se dvěma mámami [online]. Colourplanet.cz, 2012-05-07, [cit. 2012-05-09].
  12. http://www.czechlit.cz/en/book/tsunami-blues-en-3/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]