Marie Mrázková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Mrázková
Rodné jménoMarie Žalmanová
Narození7. srpna 1920
Olšany
Úmrtí12. listopadu 2007 (ve věku 87 let)
Brno
Státní příslušnostČeskoslovensko
PracovištěJanáčkova akademie múzických umění v Brně
Oborychoreografie, pohybová výchova
Známý díkydocentka a prorektorka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Mrázková (rozená Žalmanová, 7. srpna 1920 Olšany12. listopadu 2007 Brno) byla česká choreografka, dramatička a pedagožka. Působila jako prorektorka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde získala vědecko-pedagogickou hodnost docentky.

Umělecká a pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Základní umělecké vzdělání absolvovala už v 10 letech u Margarety Kallabové, diplomované učitelky Dalcrozova ústavu v Ženevě. V letech 1938–1942 navštěvovala školu Anny Šártové v Brně. Roku 1941 absolvovala státní zkoušku z rytmiky, tance a gymnastiky, roku 1943 státní zkoušku ze hry na klavír. Baletní techniku získala u Marie Tymichové a poznatky o lidových tancích ve státních kurzech ministerstva školství.

U Margarety Kallabové se vypracovala v sólistku a začala také působit jako jako choreografka ve škole Anny Šártové a taneční skupině Karly Hladké. V roce 1945 začala učit na státní konzervatoři v Brně, v roce 1948 pak na JAMU v Brně, kde byla v roce 1951 ustanovena odbornou asistentkou pro obor pohybové výchovy. V roce 1963 byla v témže oboru jmenována docentkou. 1. října 1968 se stala vedoucí katedry kultury pohybu na JAMU a 15. listopadu 1969 se dočkala jmenování prorektorkou JAMU.[1] Své poznatky a dílčí závěry ze své pedagogické činnosti shrnula v odborných článcích a v pracích K otázkám kultury pohybu umělce[2] a Kultura pohybu operního herce.[3]

Od roku 1968 působila jako docentka na VŠMU v Bratislavě na katedře činoherní a operní. Věnovala se rovněž choreografii ledních revue s velkými krasobruslařskými soubory.

20. dubna 1963 se v Janáčkovo (nynějšího Mahenovo) divadle konala československá premiéra Prokofjevova prý nejmilejšího, ale také nejkomplikovanějšího jevištního díla, opera Ohnivý anděl, kde společně s Lubošem Ogounem tvořila choreografii.[4]

Významným impulsem pro její tvůrčí směřování bylo poznání metod ženevského profesora Émila Jacquesa-Dalcrozeho. Na základě jeho poznatků rozvinula metodu pro moderní výraz jevištního projevu. Studenti JAMU jsou podle ní vychováváni i ve 21. století. Dlouhodobě spolupracovala s režisérem Milošem Wasserbauerem, se nímž ji pojilo tvůrčí přátelství.

V normalizačních letech, kdy byla zbavena funkce prorektorky a pedagožky JAMU, se uchýlila do slovenského uměleckého azylu. Po roce 1989 se vrátila na divadelní a hudební fakultu JAMU.

V roce 1995 napsala Mrázková tragikomedii o třech dějstvích K narozeninám, pane Büchnere inspirovanou životem a dílem Georga Büchnera. Tato hra byla uvedena pražským Divadlem v Celetné 20. listopadu 1995, posléze i v Divadle Husa na provázku v Brně.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako druhé dítě do rodiny generálního ředitele lesních statků Josefa Žalmana. V roce 1940 se provdala za MUDr. M. Mrázka a v roce 1949 se jí narodila dcera Václava.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SATKOVÁ, Naďa. Marie Mrázková a kultura pohybu (nejen operních) herců. In Satková, Naďa a kol. Osobnosti Divadelní fakulty JAMU. Brno: JAMU, 2020, s. 184.
  2. MRÁZKOVÁ, Marie – KUKLETA, Karel. K otázkám kultury pohybu umělce. Praha: SPN, 1964.
  3. MRÁZKOVÁ, Marie – KUKLETA, Karel. Kultura pohybu operního herce. Praha: SPN, 1965.
  4. WEIMANN, Mojmír. Výročí jedné premiéry. Opera Plus. 20. 4. 2013. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOVALČUK, Josef (ed.). Vivat Academia III. Brno: JAMU, 2017.
  • MIKOTOVÁ, Zoja – PETIŠKOVÁ, Ladislava. Jiřina Ryšánková. Vstříc novým formám. Brno: JAMU, 2018.
  • SATKOVÁ, Naďa. Marie Mrázková a kultura pohybu (nejen operních) herců. In Satková, Naďa a kol. Osobnosti Divadelní fakulty JAMU. Brno: JAMU, 2020, s. 182–199.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]