Hugo Iltis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hugo Iltis
Hugo Iltis roku 1927
Hugo Iltis roku 1927
Rodné jméno Hugo Iltis
Narození 11. dubna 1882
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 22. června 1952 (ve věku 70 let)
Fredericksburg, Virginie
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Manželka Anni Iltis
Partnerka Anni Iltis
Děti Hugh Iltis, Fred Iltis
Příbuzní Dr. Moritz Iltis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo Iltis (11.dubna 1882, Brno[1]22.června1952, Fredericksburg, Virginie) byl česko-americký biolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hugo Iltis se narodil 11.dubna 1882 v Brně jako syn městského doktora Dr. Moritze Iltise. V roce 1919 se stal občanem nově zřízené Československé republiky.

Začal chodit na nižší německé gymnázium v Brně a poté studoval biologii a botaniku na univerzitě v Curychu, Švýcarsko. Mezi roky 1900-1903 asistoval Arnoldu Dodel-Portovi a později Alfredu Ernstovi, který se stal nástupcem Dodel-Porta v roce 1902. Mezi roky 1903-1905 studoval botaniku na pražské univerzitě pod vedením Hanse Molische, kde roku 1905 zároveň získal titul Ph.D.

V roce 1906 započal svoji práci sekretáře pro Naturforschender Verein v Brně, což byla společnost, přes kterou Gregor Johann Mendel publikoval své výzkumné práce. Roku 1910 získával finanční prostředky pro Mendelův památník v Brně a pracoval v Mezinárodním výboru pro Mendelův památník. Při příležitosti odhalení Mendelova památníku pronesl projev. Podílel se také na oslavách stého výročí Mendelova narození v roce 1922.

Poté působil jako profesor na německém gymnáziu v Brně (Deutsches Gymnasium), a to mezi lety 1905 a 1938. Od roku 1911 působil jako lektor v oboru genetiky na německém polytechnickém institutu (Deutsche Technische-Hochschule), kde zůstal až do roku 1938. Byl také zakladatelem a ředitelem večerní školy pro dospělé na Masarykově lidové škole (Masaryk Volkshochschule) v letech 1921-1938. Volkshochschule byla největší institucí pro vzdělávání dospělých v Československu, kterou navštěvovalo přes 2000 lidí. Založil a vedl také Mendelovo muzeum v Brně (1932-1937). Muzeum obsahovalo mnoho rukopisů a pozůstatků z života Gregora Johanna Mendela.

Jako socialista bojoval Iltis v letech 1930-1938 proti nacistickému výkladu rasové biologie (eugeniky)

V roce 1939 emigroval se svou ženou Anni Iltis a svými dvěma syny do USA. K útěku mu pomohli Franz Boas a Albert Einstein. Z počátku učil 5 týdnů na mezinárodní škole pod vedením Petera Raye Odgena. Po náhodném setkání s Deanem Alveym mu byla nabídnuta práce profesora biologie na Mary Washington College ve Virginii, kde učil přibližně 12 let a kde také založil a vedl Mendelovo muzeum genetiky. Zemřel 22. června 1952. Jeho mladší syn Hugh Iltis je rostlinný morfolog a taxonom. Jeho starší syn Fred Iltis se zabýval entomologií.

Později v jeho životě se ke svému velkému překvapení dozvěděl od sestry své manželky Lisi Liebscher, že jeho žena Anni Iltis byla vzdálenou sestřenicí Gregora Johanna Mendela.

Byl také členem v Americké asociaci pro rozvoj vědy (A.A.A.S), dále Americké genetické asociace (American Genetics Association), Akademie věd ve Virginii (Virginia Academy of Science) a Americké asociace univerzitních profesorů (American Association of University Professors).

Jeho jméno se objevilo I v řadě vědeckých publikací: Kopfe Europas, Wer Ists, Who Knows What a American Men of Science.

Práce[editovat | editovat zdroj]

  • Gregor Johann Mendel: Leben, Werk und Wirkung, Berlin: J. Springer, 1924. Translated by Eden and Cedar Paul as Life of Mendel, New York, W. W. Norton & Co, 1932.
  • Kampf um den Darwinismus, 1926
  • Naturwissenschaft und Sozialismus, 1926
  • Volkstümliche Rassenkunde, 1930
  • Rasse in Wissenschaft und Politik, 1935
  • Der Mythus von Blut und Rasse, 1935. With an introductory article by Iltis, 'Der Rassismus im Mantel der Wissenschaft', and two other articles written by him under a pseudonym.
  • "HEMOPHILIA, “THE ROYAL DISEASE”: And the British Royal Family, J Hered (1948) 39(4): 113-116
  • The Genes and Academician Lysenko. The Journal of Heredity. Oxford University Press. June 1950

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]