Hugo Iltis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hugo Iltis
Hugo Iltis roku 1927
Hugo Iltis roku 1927
Rodné jméno Hugo Iltis
Narození 11. dubna 1882
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 22. června 1952 (ve věku 70 let)
Fredericksburg, Virginie
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Manžel/ka Anni Iltis
Partnerka Anni Iltis
Děti Hugh Iltis, Fred Iltis
Příbuzní Dr. Moritz Iltis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo Iltis (11.dubna 1882, Brno[1]22.června1952, Fredericksburg, Virginie) byl česko-americký biolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hugo Iltis se narodil 11. dubna 1882 v Brně jako syn městského doktora Dr. Moritze Iltise. V roce 1919 se stal občanem nově zřízené Československé republiky.

Začal chodit na nižší německé gymnázium v Brně a poté studoval biologii a botaniku na univerzitě v Curychu, Švýcarsko. Mezi roky 19001903 asistoval Arnoldu Dodel-Portovi a později Alfredu Ernstovi, který se stal nástupcem Dodel-Porta v roce 1902. Mezi roky 19031905 studoval botaniku na pražské univerzitě pod vedením Hanse Molische, kde roku 1905 zároveň získal titul Ph.D.

V roce 1906 započal svoji práci sekretáře pro Naturforschender Verein v Brně, což byla společnost, přes kterou Gregor Johann Mendel publikoval své výzkumné práce. Roku 1910 získával finanční prostředky pro Mendelův památník v Brně a pracoval v Mezinárodním výboru pro Mendelův památník. Při příležitosti odhalení Mendelova památníku pronesl projev. Podílel se také na oslavách stého výročí Mendelova narození v roce 1922.

Poté působil jako profesor na německém gymnáziu v Brně (Deutsches Gymnasium), a to mezi lety 1905 a 1938. Od roku 1911 působil jako lektor v oboru genetiky na německém polytechnickém institutu (Deutsche Technische-Hochschule), kde zůstal až do roku 1938. Byl také zakladatelem a ředitelem večerní školy pro dospělé na Masarykově lidové škole (Masaryk Volkshochschule) v letech 19211938. Volkshochschule byla největší institucí pro vzdělávání dospělých v Československu, kterou navštěvovalo přes 2000 lidí. Založil a vedl také Mendelovo muzeum v Brně (19321937). Muzeum obsahovalo mnoho rukopisů a pozůstatků z života Gregora Johanna Mendela.

Jako socialista bojoval Iltis v letech 19301938 proti nacistickému výkladu rasové biologie (eugeniky)

V roce 1939 emigroval se svou ženou Anni Iltis a svými dvěma syny do USA. K útěku mu pomohli Franz Boas a Albert Einstein. Z počátku učil 5 týdnů na mezinárodní škole pod vedením Petera Raye Odgena. Po náhodném setkání s Deanem Alveym mu byla nabídnuta práce profesora biologie na Mary Washington College ve Virginii, kde učil přibližně 12 let a kde také založil a vedl Mendelovo muzeum genetiky. Zemřel 22. června 1952. Jeho mladší syn Hugh Iltis je rostlinný morfolog a taxonom. Jeho starší syn Fred Iltis se zabýval entomologií.

Později v jeho životě se ke svému velkému překvapení dozvěděl od sestry své manželky Lisi Liebscher, že jeho žena Anni Iltis byla vzdálenou sestřenicí Gregora Johanna Mendela.

Byl také členem v Americké asociaci pro rozvoj vědy (A.A.A.S), dále Americké genetické asociace (American Genetics Association), Akademie věd ve Virginii (Virginia Academy of Science) a Americké asociace univerzitních profesorů (American Association of University Professors).

Jeho jméno se objevilo I v řadě vědeckých publikací: Kopfe Europas, Wer Ists, Who Knows What a American Men of Science.

Práce[editovat | editovat zdroj]

  • Gregor Johann Mendel: Leben, Werk und Wirkung, Berlin: J. Springer, 1924. Translated by Eden and Cedar Paul as Life of Mendel, New York, W. W. Norton & Co, 1932.
  • Kampf um den Darwinismus, 1926
  • Naturwissenschaft und Sozialismus, 1926
  • Volkstümliche Rassenkunde, 1930
  • Rasse in Wissenschaft und Politik, 1935
  • Der Mythus von Blut und Rasse, 1935. With an introductory article by Iltis, 'Der Rassismus im Mantel der Wissenschaft', and two other articles written by him under a pseudonym.
  • "HEMOPHILIA, “THE ROYAL DISEASE”: And the British Royal Family, J Hered (1948) 39(4): 113-116
  • The Genes and Academician Lysenko. The Journal of Heredity. Oxford University Press. June 1950

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]