Geotrasa sudetská

Geotrasa sudetská
	Informační tabule č. 1 je umístěna před nádražím v Hejnicích na Liberecku
Základní informace
Lokalizace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geotrasa sudetská, polsky Geostrada Sudecka, je společný česko–polský projekt, jehož výsledkem je vybudování geoturistické trasy podél horských hřbetů v oblasti Sudet, od polské Bogatyně (okres Zhořelec) na západě na hranicích s Německem, až po slezskou Opavu (okres Opava) na východě.^[1]

Historie projektu[editovat | editovat zdroj]

Název „Geostrada Sudecka“ navrhl v 2006 vratislavský geolog a kartograf Leszek Sawicki, jinak známý polský cestovatel a světoběžník.^[2] Projekt byl v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskou republikou připravován od roku 2007, přičemž jedním z hlavních cílů byla podpora cestovního ruchu v pohraničních oblastech mezi oběma zeměmi. Projekt s oficiálním názvem „Geotrasa sudetská, geologicko-turistický průvodce“, spolufinancovaný z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje, byl realizován společně kolektivy autorů z Państwowego Instytutu Geologicznego – Państwowego Instytutu Badawczego, Oddziału Dolnośląskiego ve Wrocławi a České geologické služby v Praze.^[3] Samotná realizace v terénu spolu s vytvořením příslušných internetových stránek, včetně map a průvodce, proběhla v době od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2013.^[1]^[4]

Popis geotrasy[editovat | editovat zdroj]

Tři úseky[editovat | editovat zdroj]

Geologicko–turistická trasa má celkovou délku 602 km a prochází vesměs méně známými horskými oblastmi v českém a polském pohraničí. Trasa projektu byla rozdělena na tři úseky. Západosudetská měří 161 km a vede od Bogatyně přes Frýdlant a Hejnice až po Kowary a krkonošský hraniční přechod Przełęcz Okraj. Středosudetská trasa, která je dlouhá 237 km, začíná u hraničního přechodu Okraj – Pomezní Boudy a přes Trutnov, Adršpach a Teplice nad Metují vede do Broumova, kde přes hraniční přechod Tłumaczów přechází na polské území. Zde pokračuje přes Kudowu a Długopole až ke hraničnímu přechodu Ploszczyna. Východosudetská trasa začíná po návratu na české území ve Starém Městě pod Sněžníkem. Odtud vede do Branné, Jeseníku a přes Vidnavu do polských Głuchołaz. Z tohoto lázeňského města se vrací opět na české území do Zlatých Hor. Přes Vrbno pod Pradědem a Bruntál míří do Budišova nad Budišovkou, někdejšího střediska těžby břidlice. Z Budišova se opět stáčí severovýchodním směrem a přes Vítkov pokračuje do Opavy, kde tento poslední, 204 km dlouhý úsek geotrasy končí.^[1]

Turistický průvodce[editovat | editovat zdroj]

Hlavním výsledkem realizace projektu je geologicko-turistický průvodce, který obsahuje popisy více než 300 lokalit na polské i české straně. Na konkrétních příkladech ukazuje různé typy hornin, vysvětluje historii jejich vzniku i procesy, kterým podléhaly v dlouhém geologickém vývoji Sudet. Jak v elektronickém průvodci, tak i na jednotlivých informačních tabulích v terénu jsou prezentována nejzajímavější místa, mezi nimž jsou nejen různé morfologické formy skalních útvarů, ale i četné pozůstatky po hornické činnosti a v neposlední řadě i vývěry minerálních vod, rašeliniště, místní vodní zdroje apod. Kromě průvodce jsou výsledkem prací na projektu také různé informační materiály a skládačky, internetová stránka www.geostrada.eu a 21 velkých dvojjazyčných informačních tabulí – 11 na českém území a 10 na polské straně.^[2] První z těchto informačních tabulí se nachází v Hejnicích před železniční zastávkou na trati Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem. Tato úvodní tabule obsahuje informace o 14 geologických lokalitách v okolí Frýdlantu, Hejnic a Jizerky.^[1]

Některé méně známé lokality na geotrase[editovat | editovat zdroj]

Zatáčka smrti ve Szklarské Porebě – skalní útvary rohovce, penetrované granity
Lom u jeskyní v Horních Albeřicích v Krkonošském národním parku
Pískovcové skalní město Błędne Skały u Karłówa východně od lázní Kudowa Zdrój
Rašeliniště "Torfowisko pod Zieleńcem", přírodní rezervace v Górách Bystrzických
Mrazové sruby na vrcholu Vozky (1377 m n. m.) v Jeseníkách severně od Koutů nad Desnou
Přírodní památka Vodopády Stříbrného potoka u Nýznerova – výchozy metagabra
Expozice u vstupu do Medvědí jeskyně v masivu Králického Sněžníku u Kletna
Přírodní památka Otická sopka na Opavsku – bazické vulkanity miocénního stáří

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d ROUS, Ivan. Geologie Jizerských hor a Liberecka. 1. vyd. Česká geologická služba, Severočeské muzeum: Praha, Liberec, 2016. 125 s. ISBN 978-80-7075-905-9, ISBN 978-80-87266-24-3. S. 68–69.
↑ ^a ^b Geotrasa sudetská [online]. [cit. 2016-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-01.
↑ O projektu [online]. [cit. 2016-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-01.
↑ MRÁZOVÁ, Štěpánka. Ukončení projektu Geotrasa sudetská, geologicko-turistický průvodce [online]. Praha: Česká geologická služba, 2013-11-12 [cit. 2016-09-19]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Hlavní sudetská magistrála

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Geotrasa sudetská na Wikimedia Commons

[:0-1] ROUS, Ivan. Geologie Jizerských hor a Liberecka. 1. vyd. Česká geologická služba, Severočeské muzeum: Praha, Liberec, 2016. 125 s. ISBN 978-80-7075-905-9, ISBN 978-80-87266-24-3. S. 68–69.

[:1-2] Geotrasa sudetská [online]. [cit. 2016-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-01.

[3] O projektu [online]. [cit. 2016-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-01.

[4] MRÁZOVÁ, Štěpánka. Ukončení projektu Geotrasa sudetská, geologicko-turistický průvodce [online]. Praha: Česká geologická služba, 2013-11-12 [cit. 2016-09-19]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]