Hlavní sudetská magistrála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hlavní sudetská magistrála
Značení magistrály
Značení magistrály
Glowny szlak sudecki.jpg
Základní informace
Délka 440 km
Lokalizace
Start/cíl Świeradów-Zdrój
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavní sudetská magistrala Mieczysława Orłowicze (pol. Główny Szlak Sudecki imienia Mieczysława Orłowicza, "GSS") je pěší turistická magistrála značená červenou barvou, vedoucí ze Świeradowa-Zdróje do Prudníka přes nejzajímavější části Sudet.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nápad na vytvoření turistické magistrály poprvé zazněl na setkání Sudetské komise Polské tatranské společnosti, které se konalo 24. října 1947. V následujícím roce začaly práce na značení magistrály. U příležitosti 100. výročí turistiky v Polsku v 1973 pojmenovala Komise horské turistiky Centrální správy PTTK Hlavní sudetskou magistrálu po Mieczysławu Orłowiczovi jako uznání za jeho přínos k turistice a vlastivědě.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

V průběhu let se trasa magistrály měnila. V současnosti[kdy?] začíná ve Świeradowě-Zdróju, vede Jizerskými horami (Wysoka Kopa, 1126 m n. m.; Wysoki Kamień, 1058 m n.) do Sklářské Poruby, potom Krkonošemi (Vodopád Kamieńczyka, Vysoké Kolo – 1509 m n. m., Sedlo pod Sněžkou – 1389 m n. m.) do Karpacze; dále pokračuje Janovickým rudohořím (Skalnik, 945 m n. m.) do Křešova, Meziměstskou vrchovinou (Góry Kamienne – Kamenné hory) a Černými horami (Góry Czarne) do Jedliny-Zdróje, následují Soví hory (Velká Sova, 1015 m n. m.), Stříbrný průsmyk (Przełęcz Srebrna) oddělující Soví a Bardzké hory. Dále vede přes Vambeřice a Stolové hory do sudetských letovisek: Lázně Chudoba, Dušníky; dále: Orlické a Bystřické hory, vodopád Wilczki, masiv Králického Sněžníku, hory Krowiarki, Lądek-Zdrój, Rychlebskými horami do Paczkówa (kde celá léta končila na železniční stanici) a dále přes Kałków, Hlucholazy a Zlatohorskou vrchovinu do Prudníka.[1] Magistrála míjí některé důležité body, včetně vrcholů: Sněžka a Králický Sněžník.

Délka magistrály je asi 440 km a čas přechodu – 104 hodin.[2]

GSS a Česko[editovat | editovat zdroj]

Hlavní sudetská magistrála se napojuje na česko-polsko hranici mezi Szrenicou a chatou Slezský dom pod Sněžkou (spolu s Cestou česko-polského přátelství, poblíž vrcholu Skalniak ve Stolových horách, poblíž Podgórzy (městská část Dušník), dále poblíž Lasówky, Rychleb, severně od Kolnovic, poblíž vesnice Podlesie jižně od Hlucholaz a konečně mezi Biskupskou kupou a Zamkowou Górou ve Zlatohorské vrchovině.

Horská turistika[editovat | editovat zdroj]

Magistrála je dostupná celý rok, i když některé z jejích částí mohou být zavřené v zimě kvůli nebezpečí lavin (Krkonoše) a nebezpečných bažin (Stolové hory). Na trase se nachází mnoho horských chat spravovaných PTTK (Polskou turistickou společností). Polské horské chaty jsou povinny ubytovat každého člověka, který není schopen najít jiné místo před západem slunce, nebo v případě nouze, ačkoli v primitivních podmínkách.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Horské chaty[editovat | editovat zdroj]

  • Chata PTTK na Stogu Jizerském (Schronisko PTTK Na Stogu Izerskim)
  • Chata Vysoký Kámen (Schronisko Wysoki Kamień)
  • Chata „Kamieńczyk" (Schronisko „Kamieńczyk”)
  • Chata PTTK na Hali Szrenické (Schronisko PTTK Na Hali Szrenickiej)
  • Chata Szrenica (Schronisko Szrenica)
  • Chata PTTK „Pod Labském štítem" (Schronisko PTTK „Pod Łabskim Szczytem”)
  • Chata PTTK „Obrození" (Schronisko PTTK „Odrodzenie”)
  • Chata „Slezský dům" (Schronisko „Dom Śląski”)
  • Chata PTTK „Samotnia" (Schronisko PTTK „Samotnia”)
  • Chata PTTK „Strzecha Akademicka" (Schronisko PTTK „Strzecha Akademicka”)
  • Chata PTTK „Nad Łomniczkou" (Schronisko PTTK „Nad Łomniczką”)
  • Chata PTTK „Andrzejówka" (Schronisko PTTK „Andrzejówka”)
  • Chata PTTK „Zygmuntówka" (Schronisko PTTK „Zygmuntówka”)
  • Chata „Orel" (Schronisko „Orzeł”)
  • Chata „Sova" (Schronisko „Sowa”)
  • Chata PTTK „Pastýřka" (Schronisko PTTK „Pasterka”)
  • Chata PTTK „Na Velké Hejšovině" (Schronisko PTTK „Na Szczelińcu”)
  • Chata PTTK „Pod Muflonem" (Schronisko PTTK „Pod Muflonem”)
  • Chata PTTK „Orlica" (Schronisko PTTK „Orlica”)
  • Chata PTTK „Jagodna" (Schronisko PTTK „Jagodna”)
  • Chata „Na Igliczné" (Schronisko „Na Iglicznej”)
  • Chata PTTK „Na Śnieżniku" (Schronisko PTTK „Na Śnieżniku”)
  • Chata PTTK „Pod Biskupskou kupou" (Schronisko PTTK „Pod Kopą Biskupią”)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Warunki przyznania odznaki Główne Szlaki Górskie Polski. www.opole.pttk.pl [online]. [cit. 14-06-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-08-2013. 
  2. Warunki przyznania odznaki Główne Szlaki Górskie Polski. www.opole.pttk.pl [online]. [cit. 14-06-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-08-2013. 
  3. Regulamin schroniska PTTK

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Z. Garbaczewski: Główny Szlak Sudecki im. Mieczysława Orłowicza, Varšava 1985
  • R. Szewczyk: Szlakiem sudeckim, Varšava 2010

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]