Kostel svaté Máří Magdalény (Pusté Žibřidovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svaté Maří Magdalény v Pustých Žibřidovicích
Kostel v roce 2008
Kostel v roce 2008
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPusté Žibřidovice
Souřadnice
Kostel svaté Máří Magdalény (Pusté Žibřidovice) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátŠumperk
FarnostHanušovice
Statusfiliální kostel
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1735
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky21341/8-951 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Máří Magdalény v Pustých Žibřidovicích je cennou stavbou z roku 1735. V roce 1958 byl zapsán na seznam kulturních památek spolu s litinovým křížem, sousoším Piety z 1.poloviny 19. století a ohradní zdí se vstupní branou.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První informace o kostele a faře v Pustých Žibřidovicích jsou z poloviny 16. století. Ještě roku 1617 se fara připomíná jako protestantská (většina obyvatel byli luteráni), avšak před rokem 1630 zanikla. Od tohoto data byly Pusté Žibřidovice spravovány římskokatolickou farností Kopřivná.

V roce 1735 byl dokončen nový kostel zasvěcený sv. Máří Magdaléně, který nechal vystavět tehdejší majitel losinského panství Jan Ludvík ze Žerotína.[2] Krátce po dokončení byla přistavěna předsíň.

Kostel byl opravován v 60. a 70. letech 20. století.

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Kostel před opravou věže zvonice

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Areál kostela se hřbitovem, obklopený kamennou zdí se vstupní branou, má krásnou polohu na návrší na kraji obce. V jeho blízkosti se nachází památník obětem 1. světové války a sloup se sousoším Piety z 1. poloviny 19. století.

Orientovaný jednolodní sálový kostel s odsazeným trojbokým kněžištěm, ke kterému od severu přiléhá čtyřboká sakristie s oratoří v patře. Vpředu (na západě) je loď zakončená vstupním útvarem, nad nímž se zvedá hranolovitá zvonice. Střecha je sedlová, krytá břidlicí, na ní sanktusník. K severní zdi lodi je připevněn dvojramenný litinový kříž, památka technické práce dokládající výrobu umělecké litiny.

Západní průčelí i zvonice jsou konkávně projmuty, ke zvonici přiléhají volutovitá křídla, spojující ji s obvodovou zdí. Bohatě členěná fasáda kostela je dvoupatrová, rozdělená kordonovou římsou - dolní hladkou plochu dělí mělké vpadlé výplně, horní hluboké výplně oddělují zdvojené lizény, ozdobené pásy rybinových vrypů. Lizény nesou průběžné římsové kladí. Zvonice má na nárožích pilastry s římsovými hlavicemi. Ve vpadlých výplních jsou okna se segmentovým záklenkem, ve zvonici navíc oválná okna.[3]

Interiér kostela

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Kněžiště a loď jsou zaklenuty plackami, sakristie a předsíň valenou klenbou s výsečemi. Klenební patky dosedají na pilastry, v lodi na přízední pilíře obklopené pilastry s kompozitními hlavicemi. Vstupní útvar vyplňuje hudební kruchta. Zařízení je jednotné, z počátku 19. století, barokních tvarů. V hlavním oltáři je obraz sv. Máří Magdalény (po 1777), údajně přemalovaný originál Ignáce Raaba.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PERŮTKA, Marek. Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 
  2. Pusté Žibřidovice: Jindřichov - oficiální web obce. www.jindrichovsu.cz [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J—N. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]