Devět křížů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O pískovcovém lomu u obce Havlovice v okrese Trutnov pojednává článek U Devíti Křížů.
Devět křížů
Devět křížů
Devět křížů
Základní údaje
Kód památky 23765/7-793 (PkMISSezObr)
Umístění
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Devět křížů je lokalita u obce Lesní Hlubokéokrese Brno-venkov, na silnici II/602, nedaleko exitu 168 dálnice D1. Nachází se zde hotel Annahof (původně motorest Devět křížů). Přibližně 2 kilometry západním směrem je na D1 na umístěna oboustranná odpočívka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lokalita dostala název podle devíti dřevěných křížů, podle pověsti vztyčených na místě, kde v roce 1540 údajně došlo k masakru svatebního průvodu. Na místě mělo být 9 obětí, na jejichž památku byly kříže vztyčeny. V roce 2012 místo prozkoumali archeologové ze společnosti Archaia spolu s vědci z Masarykovy univerzity. Ti na místě nenalezli žádné lidské ostatky, které by mohly tento příběh podporovat. Podle vzpomínek Vladimíra Ryšánka, starosty Lesního Hlubokého, došlo k jejich vyzvednutí již v šedesátých letech 20. století[1] při obnově shnilých křížů. Později, po jejich výměně, měly být kosti uloženy pod prostřední kříž,[2] ovšem kvůli častým výkopům inženýrských sítí pravděpodobně došlo k jejich zničení.[1]

Původní kříže nechali vztyčit benediktinští mniši z kláštera v Rajhradě. Pravidelně byly nahrazovány novými a obvykle každých sto let docházelo k jejich svěcení. Zaznamenáno je například jejich svěcení v roce 1824[3] a 18. září 1887.[4] V roce 1985 byly vztyčeny nové kříže,[5] které se však po 30 letech nacházely ve špatném stavu. Proto byly roku 2018 zhotoveny nové kříže z modřínového dřeva, z místních stromů pokácených při vichřici v roce 2016. Vysvěceny byly při pouti v Lesním Hlubokém 26. července 2020.[5][6][7]

Kříže jsou chráněny jako kulturní památka.[8]

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Pověst není doložena v žádných dobových pramenech. První písemná zmínka o křížích pochází podle brněnské historičky Mileny Flodrové z konce 18. století. Silva Smutná z Muzejního spolku Velkobítešska však uvádí německý zápis v městské kronice Velké Bíteše z roku 1728, který událost také popisuje.[9]

V roce 1801 vyšla pověst tiskem a uváděla, že neštěstí se stalo před 261 lety, tedy v roce 1540. Podle ní vesničan z Hlubokého našel v zimě v lese u cesty nemocného Veleslava, syna bohatého kupce. Vzal ho k sobě domů, kde se o něj po několik týdnů starala vesničanova dcera Johanka. Veleslav a Johanka se do sebe zamilovali, ale rodiče s jejich sňatkem nesouhlasili. Veleslav odešel a nechal se naverbovat k jízdnímu pluku proti Turkům. Vrátil se po roce jako poddůstojník a když v hospodě slyšel o chystané svatbě Johanky s cizím ženichem, přichystal se svým kumpánem přepadení svatebčanů. Ti se vraceli z bítešského kostela a v lese na ně Veleslav s kumpánem začali střílet. Nevěsta měla být uchráněna, ale kumpán ji zastřelil také. Zarmoucený Veleslav pak zastřelil jeho i sebe.[10]

V Moravě v Bíteši blíže podnes jest křížů devět.
Každého přivedou k hrůze, kdo chce o tom co vědět.
Jeden slovanský mládenec tam skrz ten les cestoval,
že tam vezme bídný konec, ubohý se nenadál.

Byla hrozná plískanice, on nemocí sklíčený,
tu zastavil svého koně, klesl k zemi zemdlený.
Šel tu rolník z Hlubokého, ten se nad ním smiloval,
pojal jej do domu svého, o zdraví mu pečoval.
— Z kramářské písně z 19. století
Jel skrz tento les syn bohatého kupce a náhle se roznemohl. Po chvíli jel tudy vesničan z Hlubokého, i slitoval se nad mladíkem a pojal jej do domu svého, kdež snažně pečoval o jeho zdraví...
— Z pověsti zaznamenané v roce 1801

Podle podle dalších úprav byl vesničan nejbohatší sedlák v Hlubokém a Veleslav koňský handlíř z Uher, kterého v lese roku 1539 přepadli a zranili loupežníci. Otec si nepřál sňatek mezi dcerou a handlířem a ten odešel na rok zpět do Uher. Tam měl získat nějaký majetek a pak měl od sedláka slíbeno, že si dceru může vzít. Otec zatím donutil dceru k sňatku s bohatším nápadníkem. Handlíř se o tom při návratu dozvěděl a s místním hajným na svatebčany počkal na cestě v místě, kde byl před rokem sám přepaden. Zastřelili zde sedm svatebčanů a handlíř pak i hajného a sebe. Na místě devíti usmrcených lidí pak benediktýni vztyčili kříže. Nevěsta je pochována uprostřed a po obou stranách leží handlíř s ženichem. Protože byl handlíř vrah, jeho kříž uhnívá rychleji než ostatní.[11]

Podobná událost se dle jiné pověsti měla odehrát u hradu Vízmburk v okrese Trutnov, kde se kříže nezachovaly.[12] Poblíž hradu se nachází lom U Devíti Křížů a stejnojmenná osada.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b U Devíti křížů archeologové žádné kosti zavražděných nenašli [online]. Praha: Česká televize, 2012-12-03 [cit. 2015-09-16]. Dostupné online. 
  2. FOLTÁNKOVÁ, Kateřina. Archeologové: Kosti od Devíti křížů u dálnice D1 zmizely. Brněnský deník [online]. 2012-10-29 [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  3. Die neun krezuze. Brünner Wochenblatt. 1824-10-19, roč. 1, čís. 84, s. 1. Dostupné online [cit. 2020-07-27]. (německy) 
  4. PÁNEK, Jiří. Krvavý masakr svatebčanů. Údajnou tragédii připomíná u D1 devět křížů [online]. Idnes.cz, 2020-08-24 [cit. 2020-09-05]. Dostupné online. 
  5. a b HALUZA, Oldřich. Připomínka masakru u D1: devět křížů nahradí nové, dřevo na ně pokácela vichřice. Třebíčský deník [online]. 2020-08-12 [cit. 2020-09-04]. Dostupné online. 
  6. Obnova Devíti křížů. ČT24 – Události v regionech [online]. Česká televize, 2020-07-24 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 
  7. Výměna devíti křížů. Podle legendy připomínají krveprolití na svatbě. ČT24 [online]. 2020-07-26 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-10-29]. Identifikátor záznamu 134782 : Kříž – Devět křížů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. Jarmark patnáctiletý. Zpravodaj města Velká Bíteš [online]. Město Velká Bíteš, 2017-01-17 [cit. 2020-07-27]. S. 17. Dostupné online. 
  10. Reportéři ČT – Tajemství Devíti křížů. ČT24 [online]. 2012-12-03 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 
  11. MAZAL, Mirek. Tajemství Devíti křížů u D1. Znáte krvavou pověst?. auto.cz [online]. 2020-04-25 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 
  12. KUNCOVÁ, Monika. Krvavá záhada místa U devíti křížů [online]. Novinky.cz, 2020-09-13 [cit. 2020-09-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]