Devět křížů

Devět křížů
Devět křížů
Základní údaje
Kód památky	23765/7-793 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Umístění
Umístění	Lesní Hluboké
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°16′4,43″ s. š., 16°17′46,18″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Devět křížů je lokalita u obce Lesní Hluboké v okrese Brno-venkov, na silnici II/602, nedaleko exitu 168 dálnice D1. Nachází se zde hotel Annahof (původně motorest Devět křížů). Přibližně 2 kilometry západním směrem je na D1 na umístěna oboustranná odpočívka.

Historie

Lokalita dostala název podle devíti dřevěných křížů, podle pověsti vztyčených na místě, kde v roce 1540 údajně došlo k masakru svatebního průvodu. Na místě mělo být 9 obětí, na jejichž památku byly kříže vztyčeny. V roce 2012 místo prozkoumali archeologové ze společnosti Archaia spolu s vědci z Masarykovy univerzity. Ti na místě nenalezli žádné lidské ostatky, které by mohly tento příběh podporovat. Podle vzpomínek Vladimíra Ryšánka, starosty Lesního Hlubokého, došlo k jejich vyzvednutí již v šedesátých letech 20. století při obnově shnilých křížů. Později, po jejich výměně, měly být kosti uloženy pod prostřední kříž, ovšem kvůli častým výkopům inženýrských sítí pravděpodobně došlo k jejich zničení.

Původní kříže nechali vztyčit benediktini z rajhradského kláštera. Pravidelně byly nahrazovány novými a obvykle každých sto let docházelo k jejich slavnostnímu žehnání. Zaznamenáno je například jejich žehnání v roce 1824 a 18. září 1887 (provedl rajhradský opat Benedikt Korčian). V roce 1985 byly vztyčeny nové kříže, které se však po 30 letech nacházely ve špatném stavu. Současné kříže byly zhotoveny roku 2018 z modřínového dřeva, z místních stromů pokácených při vichřici v roce 2016. Požehnal je benediktinský kněz Damián Žilka ze slovenského kláštera v Samporu při pouti v Lesním Hlubokém 26. července 2020. K jejich osazení došlo v prosinci 2020.

Kříže jsou chráněny jako kulturní památka.

Pověst

Pověst není doložena v žádných dobových pramenech. První písemná zmínka o křížích pochází podle brněnské historičky Mileny Flodrové z konce 18. století. Silva Smutná z Muzejního spolku Velkobítešska však uvádí německý zápis v městské kronice Velké Bíteše z roku 1728, který událost také popisuje.

V roce 1801 vyšla pověst tiskem a uváděla, že neštěstí se stalo před 261 lety, tedy v roce 1540. Podle ní vesničan z Hlubokého našel v zimě v lese u cesty nemocného Veleslava, syna bohatého kupce. Vzal ho k sobě domů, kde se o něj po několik týdnů starala vesničanova dcera Johanka. Veleslav a Johanka se do sebe zamilovali, ale rodiče s jejich sňatkem nesouhlasili. Veleslav odešel a nechal se naverbovat k jízdnímu pluku proti Turkům. Vrátil se po roce jako poddůstojník a když v hospodě slyšel o chystané svatbě Johanky s cizím ženichem, přichystal se svým kumpánem přepadení svatebčanů. Ti se vraceli z bítešského kostela a v lese na ně Veleslav s kumpánem začali střílet. Nevěsta měla být uchráněna, ale kumpán ji zastřelil také. Zarmoucený Veleslav pak zastřelil jeho i sebe.

„	V Moravě v Bíteši blíže podnes jest křížů devět. Každého přivedou k hrůze, kdo chce o tom co vědět. Jeden slovanský mládenec tam skrz ten les cestoval, že tam vezme bídný konec, ubohý se nenadál. Byla hrozná plískanice, on nemocí sklíčený, tu zastavil svého koně, klesl k zemi zemdlený. Šel tu rolník z Hlubokého, ten se nad ním smiloval, pojal jej do domu svého, o zdraví mu pečoval.	“
— Z kramářské písně z 19. století

„	Jel skrz tento les syn bohatého kupce a náhle se roznemohl. Po chvíli jel tudy vesničan z Hlubokého, i slitoval se nad mladíkem a pojal jej do domu svého, kdež snažně pečoval o jeho zdraví...	“
— Z pověsti zaznamenané v roce 1801

Podle dalších úprav byl vesničan nejbohatší sedlák v Hlubokém a Veleslav koňský handlíř z Uher, kterého v lese roku 1539 přepadli a zranili loupežníci. Otec si nepřál sňatek mezi dcerou a handlířem a ten odešel na rok zpět do Uher. Tam měl získat nějaký majetek a pak měl od sedláka slíbeno, že si dceru může vzít. Otec zatím donutil dceru k sňatku s bohatším nápadníkem. Handlíř se o tom při návratu dozvěděl a s místním hajným na svatebčany počkal na cestě v místě, kde byl před rokem sám přepaden. Zastřelili zde sedm svatebčanů a handlíř pak i hajného a sebe. Na místě devíti usmrcených lidí pak benediktýni vztyčili kříže. Nevěsta je pochována uprostřed a po obou stranách leží handlíř s ženichem. Protože byl handlíř vrah, jeho kříž uhnívá rychleji než ostatní.

Krvavý příběh mohl mít souvislost se zločiny loupežníka a vraha Martina Roháče, popraveného na jaře 1571 v nedaleké Velké Bíteši, který zahájil svou loupežnickou dráhu v Uhrách a v letech 1568–1571 spáchal se svou bandou 59 loupežných vražd.

Podobná pověst z Náchodska

Podobná událost se dle jiné pověsti měla odehrát u Lhoty za Červeným Kostelcem v okrese Náchod, kde stojí kamenný kříž z roku 1794, na jehož podstavci z čelní a bočních stran jsou vyryty reliéfy celkem devíti křížů. V místě se nachází osada U Devíti Křížů a v nedalekém lese stejnojmenný lom.

Božena Němcová vypráví dvě verze pověsti v Babičce a situuje ji do „Rtyňského lesa“, kterým procházejí poutníci z Malých Svatoňovic do Ratibořic. Píše o skutečných devíti křížích, které jsou každoročně opravovány a na které poutnice zavěšují věnečky a modlí se za duše zabitých.

Odraz v kultuře

Na motivy pověsti vznikl v Městském divadle Brno stejnojmenný muzikál. Zpracována je verze, podle které je Veleslav koňský handlíř. Premiéru měl 24. září 2022.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Devět křížů na Wikimedia Commons
• Dávná historie obce, pověst o 9 křížích, lesnihluboke.cz
• Záhady Toma Wizarda – Mrtvá nevěsta od Devíti křížů. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 2014-02-24 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 

Portály: Česko