Židovský hřbitov v Brně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Židovský hřbitov v Brně
Novorománská obřadní síň z roku 1900
Novorománská obřadní síň z roku 1900
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
kraj Jihomoravský
okres Brno-město
Obec Brno
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Dnešní židovská obec Židovská obec Brno
Užívání pohřbívá se
Architektonický popis
Výstavba 1852
Specifikace
Odkazy
Kód památky 36856/7-304 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Židovský hřbitov v Brně se nachází v městské části Židenice. Vznikl roku 1852 a svou rozlohou okolo 29 500 m² je největším židovským hřbitovem na Moravě.[1][2] Společně s obřadní síní je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3] Původní židovský hřbitov se nacházel před Židovskou branou v místech dnešního vlakového nádraží, koncem středověku však zanikl.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Židovský hřbitov v Brně se původně nacházel nedaleko Židovské (Zelené) brány na místě dnešního vlakového nádraží. Tento hřbitov spolu se synagogou i židovskou čtvrtí zanikl v roce 1454, kdy český král Ladislav Pohrobek vydal na popud brněnských měšťanů rozhodnutí o vyhnání Židů z Brna.[4] Hřbitov pak byl přikryt barokním opevněním, později vysokým železničním náspem. Při stavebních pracích ve 20. století bylo objeveno v místě hřbitova jen několik náhrobků, umístěných dnes v Muzeu města Brna či v obřadní síni nového židovského hřbitova v Brně-Židenicích.[5]

Dvojice náhrobků pocházejících z druhé poloviny 19. století

Když se Židé mohli po revolučním roce 1848 vrátit zpět do Brna, připravovali mimo jiné i zřízení nového hřbitova. Roku 1852 brněnská židovská obec zakoupila potřebné parcely v Židenicích a po prokázání vlastnictví jim udělil okresní hejtman 19. července 1852 úřední souhlas k založení hřbitova na tomto místě.[6] Téhož roku byla již stavba hřbitova pod vedením stavitele Antona Onderky takřka hotova. Událost založení hřbitova dodnes připomíná pamětní deska, která je zasazena ve hřbitovní zdi u čestné aleje vedle hrobů zakladatelů hřbitova.[7]

Nejstarší hroby se nacházejí v sekcích 1–13. Židé zde byli pohřbíváni podle toho, jak byli majetní. Ti bohatší s majestátnějšími náhrobky jsou uloženi v zadní části, Židé s menším majetkem a s výrazně prostšími hroby byli pohřbíváni do části přední. Potřebám Židů však tento prostor již za několik let nedostačoval, proto byly zřízeny další sekce 14–22 a prozatímní obřadní síň z roku 1863 byla zbořena a v roce 1900 vystavěna nová.[8] Nápis na obřadní síni zní: זה השער לבית מועד לכל חי‎‎ („Toto je brána do domu setkání všeho živého“). Písmena označená tečkami pravděpodobně označují chronostich (součet číselné hodnoty písmen je 610, což odpovídá roku 1850).

Dalšího rozšíření se hřbitov dočkal v roce 1916, kdy byl výrazně rozšířen východním směrem. Vznikly tak nové sekce hřbitova, a to 23–31. Další rozšiřování východním směrem proběhlo v roce 1935.[9] Po těchto úpravách se se svou plochou 29 500 m² stal největším židovským hřbitovem na Moravě.[1][2]

Po druhé světové válce byl v areálu hřbitova zřízen památník obětem holokaustu. Kolem památníku je dnes rozmístěno 19 kamenů, které sem byly přeneseny z okolních zrušených židovských hřbitovů.[9] V roce 1958 byl hřbitov zapsán mezi české kulturní památky.[10]

Hroby v sekci 21A

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov má půdorys mnohoúhelníku připomínajícího lichoběžník. Celý je obehnán cihlovou hřbitovní zdí o výšce 2–2,5 m,[11] obřadní síň s hlavním vchodem se nachází na jižní straně. Hřbitov je rozdělen do 40 (původně do 35) hřbitovních oddělení, která se dále dělí do podskupin.[4]

Na hřbitově se nachází přibližně 9000 náhrobků s více než 11 tisíci hroby.[2] Je zde pohřbena řada významných osobností, jako jsou např. český prvorepublikový filmový herec Hugo Haas, básník Alois Ludwig Jeitteles, rabíni Baruch Jacob PlaczekRichard Feder, tvůrce abecedy pro hluchoslepé Hieronymus Lorm či architekt Otto Eisler.[12]

Turistické informační centrum[editovat | editovat zdroj]

V areálu hřbitova se nachází Turistické informační centrum Židovské obce Brno. Centrum bylo zřízeno v budově bývalé stolárny v roce 2010 a poskytuje zájemcům informační servis o historii hřbitova a významných osobách zde pohřbených, ale také o židovské historii a památkách Brna a jihomoravského regionu.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Karel Kuča (2000), str. 634–635.
  2. a b c Jaroslav Klenovský (2002), s. 99.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-08-10]. Katalogové číslo 148745 : židovský hřbitov s památníkem. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  4. a b Židovský hřbitov v Brně - Židenicích [formát pdf]. Židovská obec Brno, [cit. 2010-04-22]. Dostupné online.  
  5. Karel Kuča (2000), str. 633.
  6. Petr Špunar, str. 49
  7. Jaroslav Klenovský (2002), str. 93.
  8. Jaroslav Klenovský (2002), s. 93–94.
  9. a b Jaroslav Klenovský (2002), s. 94.
  10. Židovský hřbitov s památníkem [online]. Národní památkový ústav, [cit. 2010-04-26]. Dostupné online.  
  11. Jaroslav Klenovský (2002), s. 95.
  12. Jaroslav Klenovský (2002), s. 99–100.
  13. TAUŠOVÁ, Zuzana. Židovské památky představí nové infocentrum. Brněnský deník [online]. 2010-12-16 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLENOVSKÝ, Jaroslav. Brno židovské: historie a památky židovského osídlení města Brna. Brno : ERA, 2002. ISBN 80-86517-44-6.  
  • KUČA, Karel. Brno : vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha : Nakladatelství Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 632–635.  
  • ŠPUNAR, Petr, a kol. Židovský hřbitov v Brně-Židenicích a osudy lidí s ním spojené. Brno : Petr Špunar, 2006.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]