Židovská obec Brno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Židovská obec Brno
Synagoga Agudas achim v ulici Skořepka
Synagoga Agudas achim v ulici Skořepka
ZakladatelFederace židovských obcí v České republice
Právní formanáboženská a kulturní instituce
Sídlotřída Kpt. Jaroše 1922/3, Brno, 602 00, Česko
Datová schránkaebdr4s8
IČO49465473 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovská obec v Brně je náboženské a kulturní sdružení židovské komunity města Brna. Pod správu Židovské obce Brno spadá také oblast jižní Moravy. Na svém území zajišťuje také instalaci a správu kamenů zmizelých.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie židovského osídlení na území města Brna sahá nejméně do 13. století, do doby panování krále Přemysla Otakara II., kdy jsou první zmínky o židovském osídlení. Zdejší Židé se těšili ochraně panovníka V polovině 14. století čítala komunita asi 1000 osob.

V roce 1454, kdy ve městě existovala židovská čtvrť v okolí dnešního Zelného trhu se synagogou (v blízkosti kostela sv. Marie Magdaleny) a hřbitovem (poblíž hlavního nádraží), však byli Židé z Brna vypovězeni a zdejší komunita zanikla. K tomu došlo v době aktivity mnicha Jan Kapistrána na Moravě. Jedním z jeho důsledků bylo vypovězení Židů z královských měst v době panování krále Ladislava Pohrobka. Židé se proto ve velkém počtu usídlili zejména v jihomoravském Mikulově, kde vznikla velká komunita, který se tak stal „hlavním židovským městem“ Moravy.

Zpět se začali Židé navracet v průběhu 19. století a silně ovlivnili architektonickou tvář města. Za nacistické okupace bylo z Brna a okolí více než 10 000 osob židovského původu deportováno do koncentračních táborů, z nichž se navrátilo méně než 700.

Brněnská kehila (židovská obec) byla oficiálně ustavena v roce 1859 a již roku 1860 představení obce povolali do Brna na pozici vrchního brněnského rabína (později moravského zemského rabína) Barucha Jakoba Placzka, kterou zastával až do roku 1905. První sídlo Židovské náboženské obce se nacházelo na dnešní třídě Kapitána Jaroše č. 31

Budovy spjaté z židovskou obcí[editovat | editovat zdroj]

Synagogy[editovat | editovat zdroj]

Na území města Brna stávaly čtyři synagogy:

  • Velká synagoga z roku 1855, vypálená nacisty v roce 1939
  • Nová synagoga z roku 1906, zbořena v letech 1985-1986. Připomíná ji pamětní deska na domě v ulici Ponávka č. 8
  • Polský templ z roku 1883, stávala v Křenové ulici 22 do 20. let 20. století, asanována
  • Synagoga Agudas achim, funkcionalistická stavba podle architekta Otto Eislera z let 1934–1936 je jediná zachovalá synagoga ve městě a nejmladší na Moravě a ve Slezsku. Zároveň je v současné době jedinou v rámci regionu, která slouží původnímu účelu. Nachází se v ulici Skořepka č. 13.

Židovský hřbitov[editovat | editovat zdroj]

V městské části Židenice se nachází židovský hřbitov založený roku 1852. Na počátku 20. století sem byly přeneseny ostatky obětí pandemie španělské chřipky. V roce 1950 zde byl odhalen památník obětem holokaustu.[1]

Ostatní budovy[editovat | editovat zdroj]

Do dnešních dnů se dochovalo někdejší sídlo Židovské náboženské obce na tř. Kpt. Jaroše 31, židovské gymnázium na Hybešově 43, starobinec na Štefánikově 54 a sportoviště Makkabi na Riviéře. Většina těchto objektů je v současné době převážně v držení jiných vlastníků a neslouží původnímu účelu.[1]

Z dalších budov spojených se židovským obyvatelstvem Brna je nejvýznamněšjí funkcionalistická vila Tugendhat zapsaná na seznam Světového dědictví UNESCO, institucí dosud stojí například Velká vila Ernsta Löw-Beera v Pisárkách či vila Löw-Beer v městské části Černá Pole.

Osobnosti spojené s židovským Brnem[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Informační brožury. Židovská obec Brno [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. 
  2. Ing. Pavel Fried [online]. Post Bellum [cit. 2019-06-04]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]