Alexander Neumann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexander Neumann
Narození 15. říjen 1861
Jasenice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 16. června 1947 (ve věku 85 let)
Wellington Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland
Alma mater Technická univerzita Vídeň
Povolání architekt
Děti Frederick H. Newman
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Česká eskomptní banka a úvěrový ústav, Na příkopě, Praha
Budova banky Creditanstalt ve Vídni

Alexander Neumann, někdy Alexander von Neumann (15. říjen 1861 Jasenice16. června 1947 Wellington), byl rakouský architekt, působící rovněž v Čechách a na Moravě.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1874–1882 studoval reálku v Bílsku. Pak v letech 1882-1888 studoval architekturu na Technické vysoké škole ve Vídni (Technischen Hochschule Wien) u profesorů Heinricha Ferstela a Karla Königa. Po složení druhé státní zkoušky podnikl studijní cestu po Itálii, Španělsku a Francii. V letech 1891–1894 pracoval ve slavném ateliéru Fellner a Helmer. Dne 3. února 1895 získal stavitelskou koncesi.

Projektoval řadu nájemních domů a paláců ve Vídni i jinde. V roce 1909 založili spolu s Ernstem Gotthilfem projekční ateliér, který působil až do roku 1939.

V roce 1939 se mu podařilo uprchnout do Austrálie.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1903–1904 vila pro Moritze Fuhrmanna, Vila Löw-Beer, Brno - Drobného 22
  • 1906–1908 interiér Paláce Vídeňské bankovní jednoty, Praha 1 - Staré Město, č. p. 390, Na Příkopě 3, autor budovy: Josef Zasche
  • 1930-1932 Česká eskomptní banka a úvěrový ústav, Praha 1 - Staré Město, č. p. 969, Na příkopě 33, 35, Celetná 40, novoklasicistní bankovní palác – dnes sídlo Komerční banky. Spoluautoři: Karl Jaray, Josef Sakař, Rudolf Hildebrand, Ernst Gotthilf[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 513

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]