Rudolf Hildebrand

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Hildebrand
RHildebrandRund1919.jpeg
Narození 20. května 1886
Klagenfurt am Wörthersee
Úmrtí 30. května 1947 (ve věku 61 let)
Klagenfurt am Wörthersee
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Hildebrand (20. května 1886 Klagenfurt am Wörthersee30. května 1947 Klagenfurt am Wörthersee) byl německy mluvící architekt působící v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiu architektury ve Štýrském Hradci pokračoval ve studiu v Mnichově u učitelů Paula Thiersche, Carla Hochedera a zejména Theodora Fischera. Pak pracoval v architektonických kancelářích Otho Orlando Kurz v Mnichově a Max Wöhler v Düsseldorfu. Od května 1913 působil jako soukromý asistent profesora Karla Jaraye na Německé technické univerzitě v Praze.

Na začátku války v roce 1914 se zapsal do dobrovolnického cyklistického praporu ve Štýrském Hradci, přišel na ruskou frontu jako nadporučík, a poté po vstupu Itálie do války také na frontu italskou. V červenci 1918 byl propuštěn z vojenské služby, což pomohl zařídit jeho spolupracovník Karl Jaray výměnou za spolupráci na projektu plicní nemocnice.

Po válce byl opět soukromým asistentem na katedře prof. Jaraye a šéfem jeho architektonické kanceláře po dobu osmi let. Hlavními klienty ateliéru byly Česká eskomptní banka a pražské pobočky Vienna Creditanstalt a Anglobank.

V roce 1919 se oženil s Else Schedlbauer (1892-1973), pocházející z pražské německé rodiny. Společně měla dva syny: Hannese a Ernsta.

Když se Karl Jaray v roce 1926 přestěhoval do Vídně, Rudolf Hildebrand převzal jeho architektonickou kancelář včetně rozpracovaných zakázek a některých zaměstnanců. Pracoval pak jako samostatný architekt s rakouským občanstvím a sídlem v Praze. V letech 1928 až 1932 znovu navázal na spolupráci s Karlem Jarayem, konkrétně v projektu České eskomptní banky v Praze Na Příkopě.

Jeho architektonická práce pokračovala až do konce války v květnu 1945, kdy musel kvůli politické situaci se svým synem Ernstem opustit Prahu a odejít do Bavorska. V tuberkulózním sanatoriu v Ambergu pak sepsal knihu svých vzpomínek. Před smrtí se vrátil do svého rodiště v Gottesbichlu u Klagenfurtu, kde zemřel v roce 1947.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Hildebrand byl dvorním architektem společnosti Julius Meinl.[1] Realizoval pro ni v Praze několik projektů, např.

  • centrální budova společnosti Julius Meinl v Praze
  • a poté přestavba a rozšíření této centrální budovy

Mezi další realizace patří:[2]

  • nový palác České eskomptní banky - společně s Karlem Jarayem a Josefem Sakařem a víděňskými projektanty Ernstem von Gotthilfem a A. von Neumannem
  • činžovní dům v Kamenické ulici v Praze - Holešovicích
  • pobočky Agrární úvěrové banky v Benešově a Berouně
  • pobočka České eskomptní bakny v České Kamenici - navržená ve stylu Karla Jaraye
  • rozšíření české továrny Glanzstoff postavené v roce 1924 Jarayem v Lovosicích
  • lahůdky Josef Lippert v domě U Černé Růže v Praze Na Příkopě - rekonstrukce staršího objektu
  • vila pro vdovu po řediteli Union banky na Hřebenkách na Smíchově
  • adaptace hotelu Starý Ungelt u Týnského chrámu v Praze
  • vila pro pana Fiedlera v Krči u Prahy
  • a další

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Hildebrand (Architekt) na německé Wikipedii.

  1. PÍŠA, Rudolf. Příběh krále lahůdek Josefa Lipperta. Pražský zpravodaj. Roč. VI, čís. 07/2016. 
  2. LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu - Praha a ajejí německy hovořící architekti 1900 - 1938. Praha: Fraktály Publishers, 2002. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]