Dukovany (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Dukovany
jižní průčelí zámku
jižní průčelí zámku
Účel stavby

hotel, restaurace

Základní informace
Sloh pozdní baroko
Architekt Jan Amon
Výstavba 1790
Stavebník Marie Brigita Malabaile-Canalová
Poloha
Adresa čp. 1, Dukovany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dukovany
Dukovany
Další informace
Rejstříkové číslo památky 16005/7-2626 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Dukovany se nachází v severní části obce Dukovanyokrese Třebíč. Jednopatrový raně klasicistní zámek s bočními hospodářskými křídly byl vystavěn roku 1790. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Základem současného zámku je zámeček neznámé doby vzniku, který nechala roku 1790 přestavět do současné podoby tehdejší majitelka Dukovan, hraběnka Marie Brigita Malabaile-Canalová, manželka botanika a mecenáše Josefa Emanuela Canala. Přestavbu v jednoduchém pozdně barokním stylu s klasicistními prvky provedl brněnský stavební mistr Jan Amon. Zahrnovala doplnění portiku hlavní budovy, úpravu fasád a interiérů a výstavbu bočních hospodářských křídel.[2][3]

Po zestátnění sloužil zámek sociálním účelům, byla zde i veterinární ordinace a školicí středisko.[2] Po roce 1989 připadl zámek obci Dukovany, pro kterou znamenal značnou finanční zátěž. Obec se následně několikrát neúspěšně pokusila zámek prodat.[4] V roce 2015 projevil zájem o koupi zámku třebíčský podnikatel Richard Horký, který se v lednu 2015 smluvně zavázal investovat do rekonstrukce zámku zhruba 30 milionů korun. Následně mu měl zámek připadnout v listopadu 2016. Na zámku vznikl hotel a restaurace, pro jeho vytápění nechal Horký vybudovat kotelnu na biomasu o výkonu 1,5 MW. Slavnostní otevření rekonstruovaných částí proběhlo v dubnu 2016.[5]

V květnu 2017 byla zpřístupněna expozice zámeckého bydlení v prvním patře hlavní budovy.[6]V rámci prohlídky s průvodcem jsou představeny některé zámecké pokoje, např. hraběnčina jídelna či pánský salon, součástí expozice je jídelní servis českých prezidentů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

3D model zámku

Zámek je tvořen jednopatrovou dvoutraktovou budovou na obdélném půdorysu. V ose jejích delších stran vystupují rizality završené štítem. Před rizalit severního, vstupního průčelí vystupuje portikus s balkónem. K severnímu průčelí se připojují přízemní hospodářská křídla tvaru U, která dotvářejí prostor čestného dvora. Fasády zámku člení kordonová římsa a lizény, okna jsou rámována šambránami a doplněna římsami.[3]

Místnosti interiéru jsou převážně plochostropé. Hlavní vstup je portikem v severním průčelí, vedoucím do haly se schodištěm do patra. V rozsahu rizalitů se nachází sala terrena, zdobená malbou al secco z počátku 90. let 18. století s motivy romantické architektury a exotické krajiny. Jejím autorem je pravděpodobně Václav Waitzman. V patře nad salou terrenou se nachází společenský sál, se stěnami a stropem pokrytými grisaillovou malbou antických božstev a hrdinů z roku 1791 od Josefa Winterhaldera a Václava Waitzmana.[3]

U zámku se rozkládá přírodní krajinářský park, vzniklý přeměnou původní barokní zahrady v 90. letech 18. století.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-19]. Identifikátor záznamu 126529 : zámek, s omezením: bez části zámeckého parku, parc. č. 1/1, 1/6, 1/10, 1/11, 1/12, 349, 323, 1/13, 412, 184/2, 10. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b ZEMEK, Metoděj; HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1., Jižní Morava.. Praha: Svoboda, 1981. 364 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 96. 
  3. a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 430. 
  4. JAKUBCOVÁ, Hana. Scházeli se tam zednáři. Teď na dukovanský zámek budou jezdit turisté. idnes.cz [online]. 2016-02-13 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  5. ČERNÝ, Kamil. Dukovany, Valeč, Třebíč. Zanedbané zámky ožívají. trebicsky.denik.cz [online]. 2016-04-25 [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. 
  6. MAHEL, Luděk. Zámek v Dukovanech zahájil novou éru, otevře expozici o bydlení. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-28 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]