Theodor Nussbaum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dr. Theodor Nussbaum
Narození 29. prosince 1880
Boskovice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 31. října 1965 (ve věku 84 let)
Uherské Hradiště ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Mařatice
Alma mater Právnická fakulta Vídeňské univerzity
Znám jako prezident Nejvyššího soudu
člen Ústavního soudu Československé republiky
Manžel(ka) Irena Nussbaumová
Rodiče Antonín Nussbaum
Marianna Nussbaumová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Theodor Nussbaum (29. prosince 1880 Boskovice31. října 1965 Uherské Hradiště) byl český právník, soudce, v letech 1940 až 1948 prezident Nejvyššího soudu a člen Ústavního soudu Československé republiky.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Boskovicích. Jeho otec byl Antonín Nussbaum a matka Marianna Nussbaumová, rozená Svobodová. Měl sestru Marii Fialovou. Celá jejich rodina se hlásila k české národnosti (sčítání obyvatel v roce 1900), zápisy v matrice narození i sňatkové jsou psány česky. Maturoval na Prvním českém gymnaziu v Brně v roce 1899, poté studoval práva na Právnické fakultě Vídeňské univerzity. Ve Slavkově u Brna pracoval jako c. k. okresní soudce, což je doloženo v roce 1910. V roce 1937 byl zvolen senátním prezidentem Nejvyššího soudu a byl vyslán k Ústavnímu soudu, kde složil slib 10. května 1938. Za člena byl zvolen 13. února 1939. Členem Ústavního soudu zůstal i po okupaci nacistickým Německem.

Za protektorátu měla justice zůstat v českých rukách. Pro tuto funkci byl Theodor Nussbaum predestinován, protože byl vlastenec a práva vystudoval ve Vídni. V roce 1940 se stal druhým a v roce 1944 pak prvním prezidentem Nejvyššího soudu v Brně (do té doby byla funkce prvního prezidenta neobsazena). Ve své fukci přetrval až do konce druhé světové války i díky tomu, že centrála gestapa byla vybombardovaná. Funkci druhého prezidenta Nejvyššího soudu a ústavního soudce vykonával do roku 1948, kdy se z politických a morálních důvodů nechal předčasně penzionovat.

Veřejného života se účastnil v moravsko-slezském odboru Československé Myslivecké jednoty, jako předseda, v Jednotě českých právníků a v Právnické jednotě moravské jako člen (od roku 1947 starosta). Po roce 1948 byl z Brna vykázán a trvalé bydliště našel po počátečních těžkostech v Uherském Hradišti. Pochován je v Uherském Hradišti – Mařaticích. Byl české národnosti, státním příslušníkem byl zpočátku Rakouska-Uherska, později státním příslušníkem Československa. Jeho manželkou byla Irena Nussbaumová, rozená Kancnýřová, se kterou se oženil 6. února 1910 v Brně.

Bydliště[editovat | editovat zdroj]

  • Boskovice čp. 76/3 (rodný dům), Slavkov u Brna (doloženo v roce 1910)
  • Brno, Eichhorngasse 57, náměstí Aloise Konečného 1

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Matriky, Boskovice. Narození 1872–1893
  • Matriky, Brno – sv. Tomáš. Oddaní 1909–1913
  • První české gymnasium v Brně. Sborník ke stému výročí jeho založení (1867–1967)
  • Společenský almanach Velkého Brna
  • Encyklopedie města Brna