Karel Krautgartner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Krautgartner
Pamětní deska Karla Krautgartnera v Mikulově
Pamětní deska Karla Krautgartnera v Mikulově
Základní informace
Narození 20. července 1922
Mikulov, Morava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 20. září 1982 (ve věku 60 let)
Kolín nad Rýnem
Německo Německá spolková republika
Žánry swing, jazz
Povolání saxofonista, klarinetista, skladatel, dirigent, herec
Nástroje saxofon, klarinet
Příbuzná témata Karel Vlach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Krautgartner (20. července 1922 Mikulov20. září 1982 Kolín nad Rýnem)[1] byl český hudebník, skladatel jazzové hudby, herec, dirigent, jeden z nejlepších československých saxofonistů 20. století.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako Karel Josef Krautgartner v rodině poštmistra Josefa Krautgartnera a jeho ženy Marie. Na klarinet začal hrát jako chlapec. Základní školu vychodil v Mikulově, ve školním roce 1935/1936 měl nastoupit do třetí třídy reformního reálného gymnázia v Břeclavi. Protože se v roce 1935 se s rodiči přestěhoval do Brna, z břeclavského gymnázia vystoupil[2] a dostudoval v Brně (maturita 1942).[1] Jeho učitelem hry na saxofon zde byl Stanislav Krtička (1887–1969). V Brně začínal okolo roku 1935 v poloprofesionálních souborech Quick Band a Slavia Band. V roce 1942 se stal členem orchestru Gustava Broma, který v následujícím roce opustil.[3]

V orchestru Karla Vlacha[editovat | editovat zdroj]

Krautgartnerem založený orchestr Dixie Band si v roce 1945 přijel do Brna poslechnout Karel Vlach. Po jeho nabídce odjeli tři členové orchestru do Prahy, Karel Krautgartner se v orchestru Karla Vlacha stal vedoucím saxofonové sekce.[4]

Samostatná činnost a TOČR[editovat | editovat zdroj]

V roce 1956 Karel Krautgartner opustil orchestr Karla Vlacha a spolu s Karlem Velebným založili Kvinteto Karla Krautgartnera. To vystupovalo nejprve v pražské kavárně Alfa, od roku 1957 se kvinteto rozrostlo na septeto (později noneto) a přesunulo své působiště do kavárny Vltava. Spolu s ním zde vystupovali Vlasta Průchová a Karel Hála.[5]

V roce 1958 požádal Československý rozhlas Krautgartnera, aby sestavil pro jednorázové vystoupení na mezinárodním festivalu orchestr z nejlepších československých jazzových hudebníků. Po tomto vystoupení Krautgartner orchestr nerozpustil a vystupoval s ním nadále. Od počátku roku 1960 se z tohoto tělesa stal Taneční orchestr Československého rozhlasu (TOČR), Karel Krautgarner byl jeho dirigentem do roku 1963, kdy došlo k rozdělení na taneční a jazzový orchestr. Funkci dirigentů převzali Kamil Hála a Josef Vobruba, Krautgartner se stal uměleckým vedoucím obou orchestrů, přejmenovaných v roce 1967 na Orchestr Karla Krautgartnera.

Emigrace[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 1968, bezprostředně po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, emigroval spolu s partnerkou Elen Tanasco do Vídně, kde se stal dirigentem rozhlasového jazzového orchestru stanice ÖRF. V roce 1971 přesídlil do Kolína nad Rýnem, kde chtěl vyučovat na místní konzervatoři. Proto začal studovat hudební vědy na filozofické fakultě Rheinische Musikschule a studium v roce 1982 úspěšně dokončil, kráce nato však zemřel.[5] Je pohřben na kolínském centrálním hřbitově Melatenfriedhof (řada R4, hrobové místo č. 124).

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1947 se v Praze seznámil s Elen Tanasco (*1919), vlastním jménem Helena Herget-Atanasković. Elen Tanasco byla profesionální tanečnice z pražské jugoslávské rodiny, která tančila např. v Novém německém divadle či ve skupině Joe Jenčíka.[6] Po válce tančila v muzikálu Divotvorný hrnec, kdy se seznámila s Karlem Krautgarnerem.[7] Kvůli jugoslávskému původu Elen Tanasco jim československé úřady nepovolily sňatek.[4] Karla Krautgartnera následovala i do emigrace.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Nahrávky orchestrů, které Karel Krautgartner vedl, vycházely na gramofonových deskách, později na CD, např.:

  • Noční ulice (nahrávky Orchestru Karla Krautgartnera z 50. a 60. let 20. století, vydal Supraphon 2008)[8]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Kromě činnosti dirigentské a interpretační je jméno Karla Krautgartnera zaznamenáno u vzniku řady filmu. V řadě z nich vystupoval, představoval sám sebe nebo hudebníka, např.:

  • 1967 Píseň pro Rudolfa III. Píseň pro Rudolfa III. (TV seriál], sám sebe n
  • 1964 Kdyby tisíc klarinetů (role vojáka)
  • 1959 Ošklivá slečna (klarinetista)

K více filmům složil hudbu nebo byl dirigentem.

Posmrtné připomínky[editovat | editovat zdroj]

  • Na rodném domě v Mikulově bya v roce 2003 umístěna pamětní deska sochaře Nikose Armutidise[9]
  • Na připomínku Karla Krautgartnera se v Mikulově každoročně koná koncert, kde se představují legendy českého jazzu. Při té příležitosti je pozvané osobnosti zasazena deska do chodníku slávy před Krautgartnerovým rodným domem, v domě samém je malé vzpomínkové muzeum.[10][11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Encyklopedie města Brna: Karel Krautgartner
  2. Výroční zpráva státního reálného gymnasia v Břeclavě, 1935-1936, s. 23, třída III. b
  3. Český rozhlas, Milan Šefl: Případ Kratugartner nekončí
  4. a b SMEJKALOVÁ, Veronika. Historie a významné osobnosti hudebního školství na Mikulovsk. Olomouc, 2016 [cit. 2019-05-18]. Baklalářská práce. Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Gabriela Coufalová. s. 26-29. Dostupné online.
  5. a b ZAPADLO, Radek. Hudba a unikátní pozice Karla Krautgartnera na české jazzové scéně. Brno, 2014. Bakalářská práce. JAMU, Hudební fakulta. Vedoucí práce Jan Dalecký. s. 9-13. Dostupné online.
  6. Jak se kdy v Praze tančilo (inzerát). Lidové noviny. 23. 4. 1943, s. 8. Dostupné online. 
  7. Stránky Ondřeje Suchého: Tanasco Elen
  8. Noční ulice (výběr písní, Supraphon)
  9. Český rozhlas: Pocta Karlu Krautgartnerovi
  10. Na chodníku skončí i Felix Slováček. Břeclavský deník. 4. 6. 2010, s. 3. Dostupné online. 
  11. Česká televize: Muzeum Karla Krautgartnere

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]