Sloup Nejsvětější Trojice (Jaroměřice nad Rokytnou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sloup Nejsvětější Trojice
Sloup Nejsvětější Trojice
Sloup Nejsvětější Trojice
Základní údaje
Autor Štěpán Pagan
Rok vzniku 1716
Kód památky 68922/7-2690 (PkMISSezObr)
Popis
Materiál kámen
cihla
Umístění
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sloup Nejsvětější Trojice je barokní kulturní památka[1]Jaroměřicích nad Rokytnou. Najdeme ji ve východní části náměstí Míru.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Základem sloupu je podstavec z kamene a cihel. V půdorysu má tvar trojúhelníku s uťatými rohy, jehož strany jsou prohnuty dovnitř. Podstavec je ukončen profilovanou římsou. Na podstavci stojí v každém rohu na nízkém jehlancovitém podstavci jedna socha: sv. Karla Boromejského, sv. Rocha a sv. Šebestiána.

Uprostřed podstavce mezi třemi sochami se pne další, ještě silnější a vyšší trojboký podstavec a ten nese tři válcovité sloupy. Na nich spočívá oblačná základna pro sochy Nejsvětější Trojice samé; jejich tváře jsou obráceny k zámku.

Rané začátky[editovat | editovat zdroj]

Nejsvětější Trojice a Panna Maria na čestném místě

Sloup Nejsvětější Trojice vznikl díky Janu Adamovi z Questenberka. Ten jej nechal zhotovit nákladem 1500 zlatých (vyjma sochu sv. Šebestiána, již hradilo město). Datována je rokem 1716. Jan Adam postavením sloupu sledoval za cíl zvětšit a utvrdit zbožnost poddaného lidu. Proto při sloupu založil fundaci a v její zakládací listině nařídil, aby bylo na sousoší udržováno věčné světlo a aby každou neděli po nešporách farář a farní zpěváci zpívali litanie k Nejsvětější Trojici. Za to se Jan Adam zavázal, že sám i jeho nástupci budou faráři poskytovat z panského pivovaru pivo v libovolném množství, když farář dá na každé vědro měřici pšenice a měřici ječmene.[2]

Obnovy[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska připomínající stavitele sloupu, hraběte Jana Adama z Questenberka a obnovitele Rudolfa Kristiána z Vrbna a Kounic a jeho manželku Elvíru, princeznu bavorskou

První obnovu sloup Nejsvětější trojice podstoupil v roce 1898 nákladem majitele jaroměřického panství Rudolfa Kristiána hraběte z Vrbna-Kounic. Obnova ho přišla na 3500 korun. Zdivo podstavce bylo vyspraveno a omítnuto a samo původní sousoší Nejsvětější trojice nahrazeno pískovcovou kopií.

V roce 2005 bylo sousoší restaurováno a konzervováno s celkovým nákladem 370 000 korun. V dalších letech proběhly další opravy.[3] V létě roku 2017 s dokončením na podzim téhož roku proběhla rekonstrukce sloupu. Opravovaly se omítky a sochy na sloupu, stejně tak proběhlo čištění soch.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nemovité památky [online]. NPÚ [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  2. Fišer, J. Chrám sv. Markéty, panny a mučednice v Jaroměřicích n. Rok. Jaroměřice nad Rokytnou, 1939. 138 s.
  3. Město Jaroměřice nad Rokytnou. Program regenerace památkové zóny města Jaroměřice nad Rokytnou na období 2011 a 2012 [online]. Jaroměřice nad Rokytnou: Regenerační komise RM Jaroměřice nad Rokytnou, únor 2011 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  4. ČTK. Barokní sloup se dočká opravy. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-03-13 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]