V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Jan Havelka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O československém poúnorovém politikovi KSČ pojednává článek Jan Havelka (politik).
Jan Havelka

Jan Havelka (1883)
Narození 23. listopadu 1839
Loštice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. října 1886 (ve věku 46 let)
Olomouc
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání pedagog, spisovatel a novinář
Děti Milada Schusserová
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec František Havelka
manželka Vlasta Havelková
dcera Milada Schusserová
zeť Josef Schusser

Jan Havelka (23. listopadu 1839 Loštice[1]20. října 1886 Olomouc[2]) byl moravský středoškolský profesor, etnograf, spisovatel, malíř a redaktor. Povzbuzoval národní uvědomění na Moravě. Spoluzakládal Vlastivědné muzeum v Olomouci. Je autorem řady odborných článků v oblasti pedagogiky, historie, archeologie a zeměpisu, ale psal také beletrii. Publikoval i pod pseudonymy Lomnický, Hrubý, Hájenský a Loštický.

Život[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval německou hlavní školu a reálku v Olomouci. V letech 18541862 vystudoval olomoucké gymnázium a vstoupil na filosofickou fakultu ve Vídni, kde se zaměřil na historii, zeměpis, knihovnictví a archivnictví. Zapojil se tam také do vydávání moravských studentských časopisů Kvasnice a Lípa moravská.[3]

Po ukončení studia roku 1867 nastoupil jako suplující učitel v Příboře. Odtud se přestěhoval do Uherského Hradiště, kde vyučoval na reálném gymnáziu, dívčí škole a učitelské přípravce. Svým národním cítěním ale vyvolal odpor místních Němců, kteří ho přiměli k odchodu. V listopadu 1870 mu ředitel Jan Evangelista Kosina nabídl místo na olomouckém gymnáziu. Tam začal vyučovat česky a brzy se projevil jako výborný pedagog. V roce 1871 se stal zkušebním komisařem pro školy obecné a měšťanské, roku 1874 řádným učitelem a 1877 profesorem.[3]

V roce 1873 založil časopis Komenský, který přinášel poučení a národní uvědomění moravskému učitelstvu a byl vysoce ceněný. Širokým vrstvám čtenářů byl určen jeho beletristický časopis Koleda. Do obou napsal množství vlastních příspěvků z různých oborů. Vydávání později ukončil ze zdravotních důvodů.[3]

Roku 1876 se oženil s dcerou archeologa Jindřicha Wankla, Vlastou. Ta byla známá jako spisovatelka pod pseudonymem Lucie Bakešová.[3]

Spoluzakládal krajinské (dnes Vlastivědné) muzeum v Olomouci, aktivně v něm působil a řídil jeho časopis.[4][5]

20. října 1886 ho cestou ze školy ranila mrtvice a téhož dne večer zemřel.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Havelka byl ve své době ceněn pro velké množství odborných časopiseckých článků, zejména v Komenském, jimiž šířil vědecké poznatky a národní uvědomění na Moravě. Svým dílem přispěl k upevnění národní jednoty, jak v rámci Moravy, tak i mezi Moravou a Čechami.[4] Jeho texty se týkaly hlavně historie, geografie, archeologie, pedagogiky a přírodopisu, publikoval ale také biografie a kritiky. Projevoval v nich hluboké znalosti a vytříbený styl.[6] Populární byly i jeho práce beletristické, hlavně moravské pověsti, cestopisy a vzpomínky.[3]

Samostatně vyšly např.:

  • Cesty po Moravě
  • Kratičké dějiny Moravy
  • Obrázky z mladých let
  • Obrázky z přírody

Publikoval i pod pseudonymy Lomnický, Hrubý, Hájenský a Loštický.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c d e Jan Havelka. Světozor. 1883-06-28, roč. 17, čís. 27, s. 318. Dostupné online [cit. 2011-06-10].  
  4. a b Jan Havelka. Humoristické listy. 1886-11-05, roč. 28, čís. 45, s. 376. Dostupné online [cit. 2011-06-10].  
  5. Historie Vlastivědného muzea (www.vmo.cz)
  6. a b Prof. Jan Havelka. Moravská orlice. 1886-10-23, roč. 24, čís. 243, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-06-10].  
  7. Jan Havelka v databázi NK ČR (aut.nkp.cz)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]