Písecká pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Písecká pahorkatina
Písecké hory, část Písecké pahorkatiny
Písecké hory, část Písecké pahorkatiny

Nejvyšší bod 633 m n. m. (Velký Mehelník)
Rozloha 1 146 km²

Nadřazená jednotka Táborská pahorkatina
Sousední
jednotky
Blatská pánev, Putimská pánev, Horažďovická pahorkatina, Březnická pahorkatina, Votická vrchovina, Soběslavská vrchovina, Lomnická pánev, Lišovský práh
Podřazené
jednotky
Mehelnická vrchovina, Zvíkovská pahorkatina, Milevská pahorkatina, Bechyňská pahorkatina, Týnská pahorkatina, Ševětínská vrchovina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny granity středočeského a moldanubického plutonu
Povodí Vltava, Otava, Lužnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IIA-3A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Písecká pahorkatina je geomorfologický podcelek západní části Táborské pahorkatiny. Rozkládá se na ploše 1 146 km² v severní části jižních Čech.

Písecká pahorkatina má členitý, erozně denudační reliéf. Ten je rozčleněný hluboce zaříznutými až kaňonovitými údolími Otavy, Vltavy, Lužnice a jejich přítoků (Židova strouha, Smutná, Lomnice, Hrejkovický potok) a na západě a východě také tektonickými poruchami. Střední výška oblasti je 443 m, nejvyšším bodem Písecké pahorkatiny a Píseckých hor je Velký Mehelník se 633 m. Převažujícími horninami jsou granity středočeského a moldanubického plutonu, metamorfované horniny moldanubika s četnými vložkami, místně se zde vyskytují i senonské a neogénní sedimenty.

Členění na okrsky[editovat | editovat zdroj]

Písecká pahorkatina se dále dělí na šest okrsků:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]