Písecké hory
| Mehelnická vrchovina | |
|---|---|
 Pohled na Písecké hory z rozhledny Jarník | |
| Nejvyšší bod | 633 m n. m. (Velký Mehelník) |
| Délka | ~15 km |
| Nadřazená jednotka | Písecká pahorkatina |
| Sousední jednotky | Zvíkovská pahorkatina, Bechyňská pahorkatina, Týnská pahorkatina, Zlivská pánev, Chvalšovická pahorkatina, Kestřanská pánev |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | granity středočeského a moldanubického plutonu |
| Povodí | Vltava, Otava, Blanice |
| Souřadnice | 49°17′ s. š., 14°14′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Písecké hory jsou běžně užívané označení pro geomorfologický okrsek Mehelnická vrchovina v jižních Čechách. Jde o zalesněný hřeben, tvořící rozvodí řek Otavy s Blanicí na straně jedné a Vltavy na straně druhé, který se táhne od východního okraje města Písek jihovýchodním směrem až téměř k Temelínu. Vznikly ve starších prvohorách a jsou součástí Středočeské pahorkatiny. Písecké hory jsou místem klidu, nejenom pro obyvatele Písku, ale i přilehlých vesnic. Nacházejí se zde převážně smíšené lesy. Nejvyšším vrcholem je Velký Mehelník (632 m n. m.). V současnosti patří většina Píseckých hor městu Písek.
Část Píseckých hor je součástí přírodního parku Písecké hory.
Původ názvu[editovat | editovat zdroj]
Etymologie názvu není příliš složitá. Výraz „hory“, se odvozuje od středověkého hornictví (těžba nejen zlata). Přívlastek „písecké“ pak od toho, že Písecké hory patří tradičně královskému městu Písku.
Archeologické nálezy[editovat | editovat zdroj]
Z archeologických výzkumů vyplývá, že zde bylo osídlení v pozdní době kamenné a době bronzové. Nalezená mohylová pohřebiště pochází z doby halštatské. V Píseckých horách byl na konci 60. let 20. století proveden první archeologický výzkum hlubinného dolu v Česku. Hlubinná těžba zlata v Píseckých horách začala na přelomu 13. a 14. století, vrchol těžby v dolu Havírky je kladen do 15. a 16. století. Na povrchu jsou ze zlatodolu patrné dvě řady propadlých šachet a štol, objeveny byly i pozůstatky dvou kováren, hornické nářadí (želízka, mlátky, hornické lampičky), menších obytná stavení, keramické střepy a úlomky kamnových kachlů. Podzemní prostory jsou zaplavené vodou – v polovině 70. let 20. století zde potápěči prováděli archeologický výzkum.[1]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Velký Mehelník – nejvyšší vrchol Píseckých hor s tzv. Loupežnickým stolem
- rozhledna Jarník – nacházející se 58 m nad 609 m vysokým Jarníkem
- Lesní naučná stezka – naučná stezka místní lesnické školy (Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberka Písek)
Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]
- Velký Mehelník (632 m nad mořem)
- Vysoký Kamýk (628 m)
- Pasecký vrch (625 m)
- Kraví hora (613 m)
- Jarník (609 m)
- Malý Mehelník (595 m)
- Kometa (593 m)
- Němec (587 m)
- Matka (580 m)
- Zdoba (574 m)
- Chudý vrch (573 m)
- Ostrý vrch (538 m)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PÍSEK, okr. Písek, Jihočeský kraj Středověké zlatodoly Havírky [online]. archeologickyatlas.cz. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Písecké hory na Wikimedia Commons - piseckehory.cz – Písecké hory.cz
