Ludolf Stanislav Barták
| D. Ludolf Stanislav Barták, O.Praem. | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 5. července 1941 světitel Mořic Pícha |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 3. ledna 1915 |
| Místo narození | Šaratice, Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 17. července 2000 (ve věku 85 let) |
| Místo pohřbení | Šaratice |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
D. Ludolf Stanislav Barták, O.Praem. (3. ledna 1915, Šaratice – 17. července 2000) byl český (resp. moravský) římskokatolický duchovní, novoříšský premonstrát, perzekvovaný v době komunistického režimu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Šaraticích, gymnázium vystudoval v Brně. Po maturitě v roce 1936 začal studovat bohosloví. PO absolvování dvou ročníku vstoupil do premonstrátského řádu, slavné sliby složil 23. března 1938 Kněžské svěcení přijal 5. července 1941. Jeho prvním kaplanským místem byly brněnské Židenice. Zde měl původně působit jeden rok, vzhledem k zatčení novoříšských řeholníků zde vykonával duchovní správu až do konce druhé světové války. Poté ho nově zvolený opat Machalka povolal zpátky do Nové Říše, kde se stal provizorem kláštera.[1]
Poté, co byl novoříšský opat Augustin Machalka zatčen v únoru 1950, byl po několika dnech zatčen i Stanislav Barták. V procesu Machalka a spol. byl obviněn z velezrady a vyzvědačství. Odsouzen byl na dobu dvou let za „neoznámení trestné činnosti".[2] Ve srovnání s ostatními, souzenými v tomto procesu šlo o trest velmi nízký. Výši trestu ovlivnilo hlavně to, že Barták podlehl nátlaku ze strany vyšetřovatelů a při procesu vypovídal proti svému představenému, opatu Machalkovi tak, aby to odpovídalo vykonstruovaným obviněním.[3] Po odpykání trestu začal pracovat v brněnské slévárně, státní souhlas k veřejné duchovní činnosti dostal v roce 1954. Působil jako administrátor ve Slavkově u Brna a pak v Otnicích. V letech 1967 – 1996 vykonával funkci děkana ve Slavkově u Brna. Od roku 1976 žil v rodných Šaraticích, kde vypomáhal v duchovní správě.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. s. 39. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Brno: ř.k. farní úřad Brno-Židenice, 1995. ISBN 80-901924-1-6. S. 64.
- ↑ VAŠKO, Václav. Neumlčená. Kronika katolické církve v Československu po druhé světové válce II. Praha: Zvon, 1990. ISBN 80-7113-035-4.
- ↑ NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. s. 41. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- M. R. KOSÍK Osm století (publikace k výročí zábrdovického a novoříšského kláštera, r. 2009)
- Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Brno: ř.k. farní úřad Brno-Židenice, 1995. ISBN 80-901924-1-6. S. 64.
- NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. Dostupné online.