Přeskočit na obsah

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Malá Morava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel v roce 2008
Kostel v roce 2008
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecMalá Morava
Souřadnice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Malá Morava) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátŠumperk
FarnostMalá Morava
Statusfarní kostel
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1688-1689
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky16456/8-1017 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel v obci Malá Morava. Jednolodní raně barokní stavba z roku 1689 byla přestavěna v 18. století. Je na seznamu chráněných kulturních památek ČR.[1] Zdejším administrátorem excurrendo je P. Mgr. Artur Andrzej Górka.[2]

Jeden z prvních katolických kostelů, které byly postaveny po třicetileté válce. Vystavěn byl v letech 1688–1689 společným přispěním obcí Malá a Velká Morava a Vojtíškov. Malá Morava měla již v polovině 14. století kostel s farou, která až do roku 1421 patřila k biskupství v Litomyšli. Od roku 1563 stál v Malé Moravě dřevěný kostelík, který dal postavit Václav ze Zvole místo zchátralé modlitebny. Až do roku 1621 zde působili protestantští pastoři.[3] V 18. století byla přistavěna předsíň bočního vchodu a v 19. století předsíň hlavního vchodu.[4]

Popis kostela

[editovat | editovat zdroj]
Figurální náhrobník Jana Hansela (1629)

V areálu hřbitova stojící podélná jednolodní stavba s trojboce ukončeným kněžištěm k jehož severní straně přiléhá čtyřboká sakristie. V ose západního průčelí lodi je čtyřpodlažní hranolová věž zakončená bání s vetknutým křížem. Hladké fasády lodi jsou prolomeny okny rozmístěnými do dvou etáží: v přízemí jsou okna půlkruhová, nad nimi obdélná se segmentem a záklenkem. Hlavní vstup do kostela, chráněný čtyřbokou zaklenutou předsíní, vede podvěžím. Portál s půlkruhovým záklenkem v podvěží má na klenáku reliéfní letopočet 1688. Na západní stěně předsíně je zazděn figurální náhrobník Jana, syna místního sklenářského mistra Martina Petra Hansela z roku 1629. Další předsíň je přistavěna ze severní strany lodi a má kamenný portál s obloukem, k němuž vede kamenné schodiště s balustrádovým zábradlím.

Zařízení kostela je převážně z 50. – 60. let 18. století. Hlavní oltář má portálové retabulum, jehož střed tvoří monumentální oválný rám s novodobým obrazem Panny Marie. Nad bočními portály oltáře jsou velké figury andělů a světlonošů. Mistr hlavního oltáře zhotovil také kazatelnu. K jednotnému vybavení náleží také křtitelnice kalichového tvaru a dvoudílné varhany.[4] Jejich autorem je Karl Welzel z Králík. Pozitiv v zábradlí zdobí polychromované postavy dvou andělů se zlacenými křídly. Varhany jsou umístěny na dřevěné kruchtě s kuželkovým parapetem, na kterou navazují tribuny při bočních zdech.

  1. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 
  2. Římskokatolická farnost Malá Morava [online]. Arcibiskupství olomoucké [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  3. Obec Malá Morava. www.obecmalamorava.cz [online]. [cit. 2017-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24. 
  4. a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2 (J-N). 1. vyd. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 452–453. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Vlastivěda šumperského okresu: Miloš Melzer-Jindřich Schulz s kolektivem, 1. vydání, vyd. Okresní vlastivědné muzeum a Okresní úřad Šumperk, 1993, ISBN 80-85083-02-7
  • Samek Bohumil, Umělecké památky Moravy a Slezska 2 (J-N), l. vydání, Academia Praha, 1999, ISBN 80-200-0695-8

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]