Antonín Kroča

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antonín Kroča
Narození 21. října 1947 (69 let)
Hukvaldy-Dolní Sklenov, Československo
Povolání malíř
Vzdělání Akademie výtvarných umění v Praze
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Kroča (* 21. října 1947 v Hukvaldech - Dolním Sklenově) je český malíř

Život[editovat | editovat zdroj]

Antonín Kroča studoval v letech 1963 – 1967 na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti (profesoři Karel Hofman, J. Blažek, J. Beran) a poté 1967 – 1973 na Akademii výtvarných umění v Praze (Jiří John a Jan Smetana). Profesor Jan Smetana byl člen Skupiny 42, přítel V. Kramáře, malíř dobře obeznámený s moderním francouzským uměním ze svých pobytů v Paříži. Volná atmosféra konce šedesátých let i liberální prostředí, které se podařilo na Akademii udržet ještě krátce po okupaci roku 1968, umožnily A. Kročovi autonomní vývoj vlastní malby směrem k expresivní figuraci.
Od poloviny 70. let se podílel na několika tematických výstavách mladých výtvarníků, samostatně vystavoval od roku 1978 v blízkém okolí svého rodiště na severní Moravě, kde vytvořil většinu svých děl. Kroča zůstal v kontaktu s generací výtvarníků, kteří ukončili studia uprostřed normalizace a obtížně hledali možnost prosadit se v oficiálních galeriích. Zúčastnil se generační výstavy Konfrontace v Mikrobiologickém ústavu ČSAV (M. Pánková), výstavy Člověk v roce 1980 (M. Klimešová) a neoficiálních výstav koncem 80. let (Salon 1988, Lidový dům Vysočany 1989). V roce 1989 dostal příležitost k samostatné výstavě v pražské galerii V. Kramáře a krátce poté i v Galerii moderního umění ve Vídni (1991). V letech 1991-92 spolupracoval s generačním sdružením výtvarníků Lipany (1991-92). Od autorských výstav v roce 1992 v Galerii výtvarného umění v Ostravě a v Domě umění v Opavě vystavuje pravidelně.
Roku 1995 byla za podpory obce založena v místě bývalé školy v Hukvaldech – Rychalticích Galerie Antonína Kroči., která soustředila významnou část jeho díla.
Antonín Kroča je členem obnoveného Spolku výtvarných umělců Mánes, kde měl i bilanční výstavy k životním jubileím v letech 1997, 2007 a 2012.
Antonín Kroča žije a tvoří v Rychalticích.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Motivy, typické i pro pozdější tvorbu, čerpal Antonín Kroča z prostředí hospod (Hráči karet, 1973, Hospoda 1976), venkovských interiérů (V kuchyni 1977, Velikonoce, 1982) a situací (Řezník 1975, Tetka honí kury 1983, Stříhání ovce, 1983, Malá zabijačka 1989). Vedle maleb vznikaly také četné figurální kresby a řada aktů v dynamických pózách zachycených uhlem.
Již koncem sedmdesátých let se Kročův rukopis uvolňuje směrem ke gestické malbě a výraznější barevnosti (Maska 1978). V pozdějších dílech jej abstraktní podněty (Hlasy 1955) nebo stále volnější nakládání s přírodními motivy (Žitné pole 1988, série Potoků) dovedou až k abstraktní expresivní malbě, kde dominantní úlohu přebírá barva a energické tahy štětce nebo malířských špachtlí.
Následuje série strukturálních maleb vytvořených částečně litím syntetických barev na dřevotřískové desky (Léto, Hráči). Stejnou technikou vznikla i rozměrná kompozice Drama (1991) pro foyer Beskydského divadla v Novém Jičíně.
Rok 1990 je obdobím dramatické osobní a zdravotní krize, v malbě se načas objevují jen načrtnuté znaky uprostřed bílého podkladu nebo existenciální témata (Kristus, 1990). V 90. letech se ve volných kompozicích znovu vrací ke známým motivům (Hospodská vřava, 1994, Žnec 1996, Zabijačka 1997). Malíř ale klade větší důraz na vystižení atmosféry a jeho vypjatě expresivní plátna jsou „obrazy materializovaného vnitřního děje malby“ (P. Beránek, 1997), výrazová a emocionální složka malby je dominantní, figurální motivy mizí, formální kompozice je potlačena.
Po roce 2000 postupně převážil zájem o portrét a ženskou figuru a významným rysem nejnovější tvorby se stala snaha rychle zachytit dojem nebo okamžité podněty. Malíř stále častěji místo štětce používá nanášení barvy rukama a obraz dokončuje kresbou prsty.
Jako protějšek k těmto vitálním portrétům a ženským aktům vznikla série barevně expresivních, ale kompozičně ukázněných krajinomaleb z okolí malířova rodiště s dominantou hradu Hukvaldy, které připomenou Cézannovy varianty hory St. Victoire a van Goghova obilná pole.

Realizace ve veřejném prostoru[editovat | editovat zdroj]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Autorské (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Společné (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1973 posluchači AVU, DK SONP Kladno
  • 1975 Galerie U Řečických, Praha
  • 1976 Žena v současné tvorbě, Praha
  • 1976 Umění mladých, Praha
  • 1978 Konfrontace, Mikrobiologický ústav ČSAV, Praha
  • 1979 České umění 1945/1975, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • 1980 Člověk, Prostor člověka I., Městské kulturní středisko, Dobříš
  • 1986 České umění 20. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • 1988 Salón pražských výtvarných umělců '88, PKOJF, Praha
  • 1989 14: Obrazy - grafika, Lidový dům, Praha, MDK České Budějovice
  • 1991 České umění 2. poloviny 20. století, Dům umění, Ostrava
  • 1991 České malířství a sochařství 2. poloviny 20. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • 1991 Czeska sztuka 2. połowy XX wieku, Bytom
  • 1991 Lipany poprvé: Kresby, grafika, drobná plastika, Galerie Fronta, Praha
  • 1992 Česká kresba, Galerie R, Praha
  • 1992 Obrazy, kresby, grafika, ÚLUV, Praha
  • 1996 I. nový zlínský salon, Zlín
  • 1996/97 Umění zastaveného času / Art when time stood still, 1969–1985, Praha, Brno, Cheb
  • 1998/99 Česká serigrafie, Ostrava, Praha, Opava, Hradec Králové, Zlín, Banská Bystrica
  • 1999 SVU Mánes, Bechyně
  • 1999 II. nový zlínský salon, Zlín
  • 2000 Současná minulost: Česká postmoderní moderna 1960–2000, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • 2000 Dva konce století 1900 2000, Dům U Černé Matky Boží, Praha
  • 2002 Jubilanti SVU Mánes 2002, Obecní galerie Beseda, Praha, Chomutov
  • 2003 Krajina domova třetího tisíciletí, Galerie kritiků, Praha
  • 2004 Folklorismy v českém výtvarném umění XX. století, Praha, Cheb, Hodonín
  • 2005 Exprese / Expressiveness, České muzeum výtvarných umění, Praha
  • 2005 IV. nový zlínský salon 2005, Zlín
  • 2005 Členská výstava SVU Mánes, Diamant, Praha
  • 2007 Jubilanti Mánesa 2007, Diamant, Praha
  • 2008 Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
  • 2009 SVU Mánes (1887 - 2009) / Verein Bildender Künstler Manes, Berlin
  • 2010 10. aukční salon výtvarníků pro Konto Bariéry, Karolinum, Praha

Literatura (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín Kroča, aut. katalog (Neumann I), 1978 (6s.)
  • Mladí čeští malíři, (Konečný D), 1978 (71 s.), Odeon, Praha
  • Antonín Kroča, aut. katalog (OVM Frýdek-Místek), 1988 (28 s.)
  • Antonín Kroča, Obrazy, aut. katalog (Holý, P, G.Vincence Kramáře), 1989 (16 s.)
  • Antonín Kroča, Obrazy, aut. katalog (Holý, P, G.V. Wünscheho), 1990 (28 s.)
  • Antonín Kroča, Obrazy, aut. katalog (Beránek, P, DU Ostrava), 1992 (20 s.)
  • Antonín Kroča, Obrazy a kresby, aut. katalog (Kříž, J, Karolinum), 1995 (19 s.)
  • Antonín Kroča, Umělecká bilance, aut. katalog (Beránek, P a kol.), 1997 (64 s.)
  • Antonín Kroča, Obrazy a kresby 1972–1995, aut. katalog (ČMVU, Praha) 1999, (19 s.) ISBN 80-7056-032-0
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001, (Pavliňák P), 2001, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava, ISBN 80-86171-06-X
  • Exprese/ Expressiveness, (Potůčková A a kol., ČMVU Praha), 2005, (63 s.) ISBN 80-7056-127-0
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, (Adlerová A, a kol.), 2006, Academia, Praha, ISBN 80-200-1209-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]