Ruda nad Moravou (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Ruda nad Moravou
Zámek Ruda nad Moravou-pohled od Z
Základní informace
Sloh renesanční architektura
Poloha
Adresa Ruda nad Moravou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 24821/8-1112 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Rudě nad Moravou leží asi 8 km západně od Šumperka v severozápadní části Moravy. Nachází se v jižní části stejnojmenné obce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Někdy kolem r.1310 se Ruda objevuje poprvé v listinných pramenech a je úzce spojena s osudy zábřežského panství, které téměř celé 14. století náleželo pánům ze Šternberka, v 15. století pánům z Kravař a později Tunklům. A od počátku 16. století rovněž tak pánům z Boskovic. Až teprve v roce 1597 - po smrti Jana Šembery z Boskovic - strýce Ladislava Velena ze Žerotína, coby hlavního dědice celého boskovického majetku, prodávají jeho poručníci, ve snaze zachránit podstatnou část zadluženého obrovského zábřežského dominia, jeho severní část s Rudou a dalšími vesnicemi (od Olšan až po Bílou Vodu) Velenovu vzdálenému příbuznému – Janu mladšímu ze Žerotína (1555-†1608) držícího tou dobou Šumperk a Velké Losiny. Jan mladší pak obratem přenechává tento majetek svému synovi Bernartovi (†1614), jenž se tím stává prvním majitelem nového západomoravského panství.

Ten si pak zvolil Rudu za své sídlo a po roce 1600 započal s rozsáhlou rekonstrukcí vlastního zámku. Základní stavba byla dokončena v r. 1610 - dle letopočtu uvedeného na arkýři vedle hlavní brány, spolu se znaky stavebníka a jeho manželky Sibyly Libštejnské z Kolovrat.

Krátce po dokončení přestavby po r. 1616 zavítal na rudský zámek ze svého moravskotřebovského sídla jeho nový držitel Ladislav Velen s rodinou a celým knížecím dvorem. Později pak připsal polovinu rudského panství své druhé manželce Alžbětě z Thurnu. Zde také hostil svého tehdejšího přítele Karla z Lichtenštejna, který se poté v pobělohorském období zmocnil celého obrovského Velenova majetku vč. rudského panství. Tehdy byl Velen odsouzen jako vojenský vůdce vzbouřených moravských stavů k smrti. A jelikož se uchýlil k emigraci, bylo jeho jméno přibito na šibenici a veškeré statky zkonfiskovány. Rudský zámek se stal posledním útočištěm jeho choti, která zde též v lednu r. 1622 zemřela. Po Alžbětině smrti se sem dočasně přestěhovala i část Velenových uměleckých sbírek a zařízení (viz Moravská Třebová). Cenu těchto klenotů a zařízení, které pak získal císař Ferdinand II., odhadl Velenův syn Bartoloměj ze Žerotína na 250.000 zlatých. Ostatní zařízení s celým zámkem a panstvím získal od císaře v r. 1622 právě Karel z Lichtenštejna.

Ladislav Velen ze Žerotína se v r. 1627 vrátil na rudský zámek ještě jedenkrát – tentokráte s dánskými vojsky. Po jejich porážce však musel Moravu ještě tentýž rok opustit natrvalo. Jeho syn Bartoloměj se v letech 1637 až 38 marně pokoušel získat rudské panství zpět. Lichtenštejnové však byli mocnější a získané majetky udrželi.

Novým držitelům panství sloužil zámek pouze jako sídlo hospodářské správy a většinu cenného vnitřního zařízení odvezli na jiná svá sídla. V r. 1643 se zámku dočasně zmocnili Švédové a dle záznamů tehdejšího hejtmana Valentina Gabriela zničili a odvezli vše cenné co zde zbylo. Vlivem centralizace lichtenštejnské správy v průběhu 18. a 19. století klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu.

Zámek Ruda nad Moravou-pohled od J

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Přestavbou vyrostla na okraji vsi čtyřkřídlá téměř čtvercová zámecká budova kolem vnitřního zámeckého nádvoří. Na JZ straně je jednoduché průčelí s velkým vjezdem do zámku, zdobeným bosovaným ostěním s římsou, na které byly později umístěny velé plstické erby pobělohorských držitelů – Lichtenštejnů. Vlevo od vchodu je na úrovni 1. patra zdobný renesanční půlkruhový arkýř na jehlancové podložce a krytý stříškou. Sgrafitová rustika průčelí s arkýřem pak prozrazují renesanční původ zámku. Nad valbovou střechou se nad průčelím zvedá úzká čtyřboká věž doplněná zdvojenou bání, zakončená lucernou a opatřená v r. 1890 věžními hodinami. Prostý vnější vzhled zámku kontrastuje s jeho dvorní částí. Ta dominuje otevřenými jednopatrovými arkádami, nesenými v přízemí čtyřbokými pilíři. V patře pak toskánskými sloupy z maletínského pískovce jako v případě moravskotřebovského zámku, a které obklopují dvůr ze všech stran. Ochozy arkád jsou zaklenuty křížovou klenbou astejně jako v přízemních místnostech. V patře jsou však stropy ploché. Po náhlé smrti Bernarda ze Žerotína se koupí r. 1614 dostává rudské panství zpět do rukou Ladislava Velena ze Žerotína. Ten pak dostavbou dává zámku jeho konečnou podobu. Přestavbu rudského sídla prováděli italští stavitelé jako např. Balcar Vlach, kteří zde žili již několik generací. Šlo o příslušníky stavební huti, která prováděla rovněž přestavbu velkolosinského zámku. V letech 1615 až 1616 pak byla dokončena i jeho vnitřní dostavba (kachlová kamna nátěry sloupů arkád, malby komnat a osazování oken). Další přestavba zámku proběhla až za lichtenštejnů v polovině 18. století. Kníže Josef Václav z Lichtenštejna zde dal vybudovat zámeckou kapli sv. Anny. Na přelomu 18. a 19. století pak byla u zámku postavena pro pobavení zámeckých úředníků střelnice a kuželna. V průběhu 19. století pak další hospodářské objekty tvořící tzv. druhý zámecký dvůr. Na zámku byly provedeny i vnitřní úpravy při adaptacích úřednických bytů a kanceláří. Ke konci 19. století byl opraven zámecký most a kašna. Tou dobou sídlil na zámku vrchnostenský lesní úřad a správa statků mj. i pro velkostatek Kolštejn (dnešní Branná).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době je zámek v soukromém vlastnictví.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • F. Spurný, Rudský zámek, Šumperk 1972
  • Z. Gardavský, Hrady a zámky severozápadní Moravy, Ostrava 1962
  • E.Vojtková, Hrady a zámky Severomoravského kraje, Ostrava 1974
  • Spurný a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II, Svoboda Pha 1983