Alois Vyhňák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alois Vyhňák
Narození 11. srpna 1919
Hodonín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 24. července 1994 (ve věku 74 let)
Toronto
KanadaKanada Kanada
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Vyhňák (11. srpna 1919, Hodonín24. července 1994, Toronto) byl československý voják a příslušník výsadku Platinum – Pewter.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 11. srpna 1919 v Hodoníně. Otec Antoním byl holičem, matka Jana, rozená Frolichová byla dělnice. Obecnou školu a čtyři třídy měšťanky absolvoval v Brumovicích, kam se rodina přestěhovala. Aby nemusel podle matčina přání nastoupit do kněžského semináře, opustil domov. Vyučil se pekařem. Po okupaci Čech a Moravy odešel na práci do Říše, kde pracoval v Linci jako pekař a instalatér.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

9. března 1940 se přes Štýrský Hradec dostal do Jugoslávie a odtud přes Řecko do Francie. Po prezentaci u československého zahraničního vojska byl zařazen k ženistům, bojů o Francii se ale nezúčastnil. Po pádu Francie byl 7. čerence 1940 evakuován do Anglie.

V Anglii byl znovu zařazen k ženijní rotě a 28. října 1940 byl povýšen na svobodníka. Od 20. dubna do 18. května 1941 absolvoval vodní výcvik a po zařazení do výcviku pro plnění zvláštních úkolů absolvoval od 19. září 1941 do 7. dubna 1944 (s přestávkami) základní sabotážní kurz, parakurz, pokračovací vodní výcvik. Dále potom absolvoval kurz poddůstojníků a po povýšení na desátníka další vodní kurz. Poté prošel dalším sabotážním výcvikem, střeleckým kurzem a kurzem průmyslové sabotáže. Po povýšení na četaře absolvoval výcik v civilním zaměstnání. Prodělal konspirační cvičení, dokončovací sabotážní kurz a kurz Eureky a S-Phone. Po dokončovacím kurzu prodělal e skupinou spojovací cvičení. Po povýšení na rotného absolvoval ještě kurz pro příjem letounů a opakovací parakurz. 2. května 1944 byl přesunut do Itálie na vyčkávací stanici.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Platinum-Pewter.

17. února 1945 byl společně s ostatními vysazen u Nasavrk. Podílel se na udržování radiové spojení s Anglií a další odbojové činnosti.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

11. června 1945 byl přidělen na hlavní štáb MNO. 23. června byl povýšen na podporučíka a krátce nato na poručíka. Koncem ledna 1946 byl povýšen na nadporučíka. V roce 1946 se oženil s Angličankou, z manželství vzešly dvě dcery a syn. Od února 1946 působil jako telegrafista na československém velvyslanectví v Paříži. 1. října 1946 byl na vlastní žádost propuštěn z armády.

Po únoru 1948 se odmítl vrátit s rodinou do vlasti. Z Paříže odjel do Anglie, kde pracoval v rodinném hotelu a dále u elektrotechnické firmy. V roce 1956 se s rodinou odstěhoval do Kanady, kde v Torontu nastoupil u japonské elektrotechnické firmy. V roce 1964 začal působit na torontské univerzitě. Zde založil jazykovou laboratoř.

16. října 1990 byl povýšen na podplukovníka pěchoty. Zemřel 27. dubna 1994 v Torontu.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]