Vila Eduarda Hamburgera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vila Eduarda Hamburgera
Vila Eduarda Hamburgera (Olomouc) 03.jpg
Základní informace
Sloh historismus
Architekt Jakob Gartner
Výstavba 1895–1896
Stavebník Eduard Hamburger
Poloha
Adresa Vídeňská 632/2, Olomouc, ČeskoČesko Česko
Ulice Vídeňská
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 105402 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Eduarda Hamburgera je nárožní vila v Olomouci, která byla postavena v letech 18951896 v historizujícím slohu na tehdy Parkové, dnes Vídeňské ulici. Vila (včetně zahrady, oplocení a zídky) je památkově chráněna od 5. srpna 2014 jako kulturní památka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pozemek pro reprezentativní vilu se nachází na místě zbořených městských hradeb, mezi historickým centrem města a parkovým okruhem tvořeným Smetanovými a Čechovými sady. V okolí Vídeňské ulice postupně vznikl jeden z nejvýznamnějších souborů historizující architektury na Moravě.

Stavebníkem vily byl dlouholetý předseda místní židovské náboženské obce, majitel prosperující sladovny a prezident Spolku rakouských sladovníků Eduard Hamburger (1834–1901), jenž se poznal s architektem Jakobem Gartnerem ve stavebním výboru olomoucké synagogy. Architektu Gartnerovi posléze svěřil návrh svého rodinného sídla, stavbu v letech 1895–1896 provedla místní stavební firma Johanna Aulegka.[1]

Po druhé světové válce byla celá vila rozdělena na bytové jednotky, v současnosti je využívána k bydlení a jako sídlo několika firem.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Vila v eklektickém historizujícím slohu čerpá z renesančních, manýristických i barokních prvků. Hmotově bohatě členěnému nárožnímu objektu na složitém půdorysu dominuje schodišťová věž. Interiér je členěn do salonů, které v uličním i zahradním průčelí přecházejí do teras. Ve vile se od počátku nacházely také firemní kancelářské prostory. Bohatá uměleckořemeslná výzdoba se dochovala nejen na fasádě vily, zachovalé malířské, štukatérské, kovotepecké a vitrážové prvky najdeme i v interiérech, např. ve vestibulu schodišťové věže.[2]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZATLOUKAL, Pavel. Meditace o architektuře: Olomouc, Brno, Hradec Králové : 1815–1915. 1. vyd. Řevnice: Arbor vitae, 2016. 515 s. ISBN 978-80-7467-100-5. S. 281-283. 
  2. ELBELOVÁ (ED.), Gabriela. Olomoucká synagoga 1897–1939. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2017. 110 s. ISBN 978-80-88103-19-6. S. 50–52. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]