Jiří Kohoutek (archeolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Jiří Kohoutek, CSc.
Narození 30. července 1952
Zlín
Úmrtí 5. listopadu 2007 (ve věku 55 let)
Zlín
Alma mater Masarykova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Kohoutek (30. července 1952 Gottwaldov5. listopadu 2007 Zlín) byl archeolog, historik, místopředseda, sekretář, jednatel a spoluzakladatel zlínské pobočky Klubu Augusta Sedláčka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jiří Kohoutek se narodil 30. července 1952 v Gottwaldově (dnes Zlín), kde po ukončení základní školy studoval v letech 1968-1972 na gymnáziu. V letech 19721977 studoval v Brně na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova univerzita) archeologii a historii, zaměření na středověkou archeologii. Zde se seznámil se svou pozdější manželkou Janou, rovněž studentkou archeologie a historie, se kterou společně mají dceru Petru. V roce 1976 ještě coby student začal pracovat v Oblastním muzeu jihovýchodní Moravy v Gottwaldově. V letech 19901992 byl pracovníkem Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně. Od roku 1993 až do své smrti byl zaměstnán v Ústavu archeologické památkové péče v Brně a řídil jeho pracoviště v Malenovicích.

Na podzim 1995 se stal spoluzakladatelem zlínské pobočky Klubu Augusta Sedláčka. Zde se podílel nejen na spojení profesionálních historiků s amatéry, ale podílel se také na organizace poznávacích zájezdů nejen po České republice, ale také po zahraničí. Kromě toho pomáhal se založením muzea ve Slavičíně a byl spolupracovníkem Klubu přátel historie Slavičínska, Historického klubu v Otrokovicích a Městského muzea v Napajedlích.

Archeologické práce[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1977 se začal účastnit vykopávek. V letech 1977–1982 prováděl výzkum na hradě Brumov nad Vlárským průsmykem. Zde se mu podařilo mimo jiné objevit románský tympanon znázorňující symboliku Krista – vinné listy. Tento objev pomohl datovat osídlení jihovýchodní Moravy do první čtvrtiny 13. století. Nález také pomohl ve výzkumech ostatních hradů v oblasti. V letech 19831987 se účastnil archeologických výzkumů na dalších 15 hradech ve Vizovických a Hostýnských vrších. V letech 19841991 prováděl výzkum na hradě Lukov. Právě výzkumy hradů Lukov a Brumov se staly základem jeho díla. Po revoluci se také podílel na dalších výzkumech v oblasti střední a východní Moravy - např. Horního náměstí v Přerově, Hradiska v Olomouci, hradu Sovinec či hradu Helfštýn.

Kromě těchto výzkumů se zajímal o pravěké lokality na Zlínsku. V letech 19992003 se zúčastnil záchranného výzkumu v Malenovicích-Mezicestí a v letech 20042005 ve Chmelíně u Kvítkovic (dnes součást Otrokovic). V letech 20052007 se mu podařilo na Klášťově u obce Vysoké Pole objevit několik slovanských depotů, z čehož usuzoval, se jednalo o slovanské obětiště a pravděpodobně také o nejvýznamnější slovanskou lokalitu ve střední Evropě.

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín 1995. 166 s.
  • Hrady v oblasti Vizovické vrchoviny – Pozdně středověké kachle z hradu Rožnova. Pravěk – Supplementum 12. Brno 2003. 285 s.
  • Přerov-Horní náměstí: Od pravěkého hradiska po středověké město (Archeologické památky střední Moravy, sv. 15). Olomouc 2007. 76 s. (spoluautoři Jaroslav Peška a Rudolf Procházka)
  • Úplná bibliografie všech prací - Castellologica Bohemica 11, 2008, s. 631–638.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]