Brumov (hrad)
| Brumov | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Zánik | 19. století |
| Poloha | |
| Adresa | Brumov-Bylnice,  Česko |
| Souřadnice | 49°5′30,12″ s. š., 18°1′12″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 13969/7-1836 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brumov je zřícenina hradu na výběžku kopců nad městem Brumov-Bylnice v okrese Zlín ve kraji Zlínském. Založen byl v první polovině 13. století a byl významnou zemskou pevností, která střežila cestu Vlárským průsmykem do Uher. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Předchůdcem hradu pravděpodobně bylo pravěké hradiště, osídlené v pozdní době laténské. Tehdejší osídlení bylo doloženo v místech románské části hradu na ploše o rozměrech 40 × 50 metrů. Pozůstatky případného opevnění byly zničeny výstavbou a přestavbami hradu.[2]
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1255, kdy je uváděn jako brumovský purkrabí Smil ze Střílek a Brumova. V letech 1294–1303 je uváděn jako purkrabí Oldřich z Hradce. Na počátku husitských válek na hradě byla husitská posádka a hrad byl vojskem krále Zikmunda dvakrát obléhán a dobyt. Zikmundův purkrabí Pankrác ze Svatého Mikuláše pak z hradu patnáct let terorizoval široké okolí a jeho vojenská družina podnikala i výpady do Uher. Roku 1520 získal hrad Jan Meziříčský z Lomnice, který pokračoval v opevňovacích pracích.
Za třicetileté války během valašského povstání obsadili hrad Valaši a jako reakce na snadné dobytí hradu byl hrad vybaven kamennými bastiony a i nadále bylo zdokonalováno jeho opevnění. Při vpádech Turků a jejich tatarských spojenců z Krymského chanátu a uherských povstalců v letech 1663, 1683 a začátkem 18. století se nové opevnění osvědčilo a hrad náporům odolal.
Během 17. a 18. století vládly na panství složité majetkoprávní poměry, celek byl rozdělen na několik dílů, největší část nakonec v roce 1727 získali Illesházyové, jimž patřil i sousední Vsetín. Po požáru roku 1760 byl hrad ještě provizorně opraven, ale po dalším ohni roku 1820 byl definitivně opuštěn. Poslední potomek z rodu Illesházyů Štěpán Illesházy prodal brumovské panství bankéři řeckého původu Georgu Sinovi a od jeho potomků koupil velkostatek v roce 1894 rakouský podnikatel Anton Dreher.
| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 9 094 |
| 2017 | 9 904 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-18]. Identifikátor záznamu 124300 : Hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ČIŽMÁŘ, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 304 s. ISBN 80-7277-174-4. S. 98.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VRLA, Radim. Hrad Brumov – nové poznatky úvahy o stavebním vývoji ve 13.–16. století. Průzkumy památek. 2013, roč. XX, čís. 2, s. 115–123. Dostupné online. ISSN 1212-1487.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brumov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
