Ivan Kolařík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Ivan Kolařík
Ivan Kolařík, Czechoslovak resistance fighter.jpg
Narození 22. března 1920
Valašské Meziříčí
Úmrtí 1. dubna 1942 (ve věku 22 let)
Vizovice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Kolařík (22. března 1920, Valašské Meziříčí1. dubna 1942, Vizovice) byl československý voják a příslušník výsadku Out Distance.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 22. března 1920 ve Valašském Meziříčí. Otec Josef byl učitel, matka Josefa, rozená Kuldová, byla v domácnosti. Měl jednoho bratra. Ve Valašském Meziříčí absolvoval obecnou školu a následně vystudoval gymnázium. V roce 1939 nastoupil na lékařskou fakultu. Po uzavření vysokých škol se rozhodl pro odchod do exilu.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. ledna 1940 společně s několika kamarády přešel na Slovensko a přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko se dostal do Francie. 6. března 1940 byl v Agde prezentován do čs. zahraniční armády a zařazen k 1. pěšímu pluku. V jeho řadách prodělal boje o Francii. Po pádu Francie byl evakuován do Anglie, kde byl zařazen k 1. pěšímu praporu. Po absolvování školy pro důstojníky v dubnu 1941 byl povýšen na svobodníka. V srpnu 1941 byl vybrán pro výcvik k plnění zvláštních úkolů.

Od 15. srpna 1941 do 24. března 1942 absolvoval základní sabotážní kurz, parakurz, po povýšení na desátníka aspiranta prodělal kurz útočného boje. V té době byl zařazen do skupiny Out Distance.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Out Distance.

28. března 1942 byl společně s Adolfem Opálkou a Karlem Čurdou vysazen u Ořechova u Telče. Skupina přišla o veškeré vybavení během seskoku. Při ukrývání padáku navíc ztratil své doklady, ve kterých měl fotografii své snoubenky Milady Hrušákové z období před válkou. Doklady byly nalezeny a předány gestapu. Kolařík byl identifikován a bylo po něm vyhlášeno pátrání. Po zjištění této skutečnosti se od skupiny oddělil a začal se skrývat. Aby neprozradil utajované skutečnosti a neohrozil své blízké, spáchal 1. dubna 1942 sebevraždu jedem na silnici u Vizovic. Pohřben byl ve Zlíně. Jeho rodina, stejně jako rodina jeho snoubenky byla zatčena, protože s ním jejich členové udržovali kontakt a předali mu jeho pravou občanskou legitimaci a potravinové lístky. Během heydrichiády byli všichni popraveni.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 byl in memoriam povýšen do hodnosti poručíka pěchoty, v roce 1948 byl in memoriam povýšen do hodnosti kapitána pěchoty.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]