Wilhelm Johann Zellwecker

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wilhelm Johann Zellwecker

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1884 – 1890
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana

Narození 21. července 1839
Staré Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. února 1892 (ve věku 52 let)
Brno-Staré Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Wilhelm Johann Zellwecker (21. července 1839 Staré Brno[1][2]9. února 1892 Brno-Staré Brno[3][4]) byl rakouský politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Starém Brně v domě čp. 23. Jeho otec Mathias Zellwecker byl pekařským mistrem.[2] Neoženil se. Působil jako pekařský mistr a majitel domu na Starém Brně. Byl starostou brněnského IV. okresu (Staré Brno) a členem obecního výboru města Brna. V komunální politice prosazoval rozvoj mateřských škol.[1]

V 80. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1884 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Brno (IV. okres).[5] V roce 1884 se uvádí jako německý liberální kandidát (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná).[6]

V závěru života se vzdal veřejných funkcí ze zdravotních důvodů. Zemřel v únoru 1892.[4] Příčinou úmrtí byla mrtvice (apoplexie).[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart. [s.l.]: C. Winkler, 1885. 84 s. Dostupné online. S. 83. (německy) 
  2. a b Kniha narozených Staré Brno, 1838–1854, s. 44.
  3. a b Kniha zemřelých Staré Brno, 1882–1892, s. 454.
  4. a b Todesfall. Deutsches Volksblatt. Únor 1892, čís. 1114, s. 2. Dostupné online. 
  5. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  6. Das Vaterland, 6. 7. 1884, s. 5.