Přeskočit na obsah

Smrdutá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Smrdutá
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
PR Smrdutá
PR Smrdutá
Základní informace
Vyhlášení11. prosinec 1975
VyhlásilMinisterstvo kultury ČSR
Nadm. výška530–750 m n. m.
Rozloha6,51 ha[1][2]
SprávaKrajský úřad Zlínského kraje
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresKroměříž
UmístěníChvalčov
Souřadnice
Smrdutá
Smrdutá
Další informace
Kód622
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Smrdutá je přírodní rezervace v lokalitě Chvalčovokrese Kroměříž. Leží uvnitř přírodního parku Hostýnské vrchy. Důvodem ochrany je suťový, převážně javorový porost s bohatým bylinným patrem.[3]

Smrdutá je jeden z nejlépe zachovalých lesních porostů v oblasti Hostýnských vrchů. Najdeme zde slepencová skaliska a pseudokrasové jeskyně. Rezervace se rozprostírá v nadmořské výšce 530–750 metrů. Název rezervace je odvozen od nejvyššího vrcholu rezervace – kopce Smrdutá (750 metrů). Stáří porostů je zhruba 150 let a částečně je pralesovitého charakteru. Ve velkém se zde rozmáhá růst buku, ojediněle se objeví i nové skupinky smrku ztepilého.

Předmět ochrany

[editovat | editovat zdroj]

Ekosystém suťového svahového lesa v submontálním stupni. Lesní společenstva lipových bučin a javořin. Karpatská květena v podrostu. Význačné skalní útvary.[3]

Podkladem jsou Rusavské vrstvy zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše (střední až svrchní eocén) složené jsou z arkózových pískovců a slepenců s vložkami jílovců. Pískovce jsou povětšinou hrubozrnné, nevápnité. Slepence jsou petromiktní, valounový materiál a úlomky mají proměnlivou velikost (křemen, krystalinikum, vápence).

Mrazové zvětrávání způsobilo vznik mrazových srubů, izolovaných skalních útvarů, vytvořilo skaliska na vrcholu, vznikly suťová pole, povrchové skalní sluje v převisech a také pseudokrasové puklinové jeskyně. Vznik pseudokrasových útvarů byl způsoben tektonickým svahovým rozsedáním podél systému puklin v pískovcích rusavských vrstev a s dalším působením mrazu a gravitační modelace.

Jeskyně Smrdutá

[editovat | editovat zdroj]

Nejdelší jeskyně v rezervaci má název Smrdutá. Její délka je 56 metrů. Výškový rozdíl mezi východem a vchodem je 12 metrů. Na pár místech byla uměle rozšířena. V jeskyni nalezneme sněhobílou sintrovou polevu - pisolity. Vznikaly postupným vymáčením vápenitého tmelu pískovců za působení srážkové a spodní vody. Rozpuštěný uhličitan vápenatý se zpětně vysrážel a vyplnil dutiny na stropě jeskyně na ploše asi 1 m².

Nalezneme zde suťové javořiny asociace Lunario-Aceretum. Maloplošně se zde nacházejí druhově chudé kyselé bučiny asociace Luzulo-Fagetum. Ze stromů jsou zde rostou:

Keřové patro tvoří bez červený a zmlazené dřeviny. Z bylin jsou zde rostou:

Z kapradin ze rostou:

Početně zastoupené jsou mechorosty a játrovky. A nalezneme zde i dřevokazné druhy hub.

V místě se nachází živočichové typické pro výskyt v celých Hostýnských vrších. Vyskytují se zde:

Ve velké se zde nacházejí netopýři. Během jarních a podzimních přeletů bylo na lokalitě zaznamenáno 10 druhů, včetně druhů vzácných a chráněných. Nacházejí se zde vrápenec malý, netopýr Brandtův, netopýr ušatý a netopýr vodní.

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. a b PR Smrdutá [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-29. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]