Bukovinec osladičovitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBukovinec osladičovitý
alternativní popis obrázku chybí
Bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádosladičotvaré (Polypodiales)
Čeleďkapradiníkovité (Thelypteridaceae)
Rodbukovinec (Phegopteris)
Binomické jméno
Phegopteris connectilis
(Michx.) Watt, 1867
Synonyma

Phegopteris polypodioides Fée

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis) je běžnější druh kapradin z čeledi kapradiníkovité, jehož listy vyrůstají jednotlivě, nikoli v růžici, do délky 10-50 cm. Do rodu bukovinec patří obecně kapradiny střední velikosti (15 až 40 cm) s plazivým oddenkem a nepřezimujícími, dlouze řapíkatými listy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Bukovinec osladičovitý je kapradina s dlouhým, tenkým, plazivým oddenkem, ze kterého vyrážejí oddálené jednotlivé listy. Mohou mít čepele 10-50 cm dlouhé. Řapík je řídce plevinatý, žlutý, 1,5- 2x delší než čepel. Zeleně zbarvená čepel je v obryse úzce trojúhelníkovitá s protaženou špičkou. Celý list je nakloněn tak, aby čepel byla co nejvíce osvětlena. List je jednoduše zpeřený na 12–20 párů vstřícných delších peřenodílných lístků. Spodní pár lístků je od ostatních pod výrazným úhlem ohnut nazpět k vřetenu. Lístky jsou delší, mohou být dělené na 10–20 úkrojků. Spodní strana lístků a vřetena jsou zřetelně chlupatá. Výtrusnicové kupky kulatého až podlouhlého tvaru, bez ostěr (blanitý útvar překrývající sporangia). Výtrusy dozrávají v červenci a srpnu.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Bukovinec osladičovitý je rostlinou bukového vegetačního stupně v podhůří, vyšších pahorkatinách a horách, neroste ale jen v bučinách. na prameništích a u potoků. Je to druh lesních společenstev, kyselých půd a mírně vlhkých stanovišť. Roste ve stinných a často vlhkých smrkových, bukových lesích, také v rašelinných lesích a na okrajích lesních cest. Proto je někdy označován jako indikátor vlhkého stanoviště. Rostliny rostou často pospolitě a mohou vytvářet téměř souvislé plošně malé porosty.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je to druh patřící do české flóry, s rozšířením v podhorském a horském stupni, kde je původní vegetací bukovo-jedlový les nebo smrčina. Vyskytuje se skoro po celé Evropě, vyjma jižní části (v Čechách roztroušeně) např.: Krkonoše, Šumava, Krušné hory, ve středu a na jihu Moravy, na Slovensku v Karpatech od Bratislavy po Bukovské vrchy, v Tatrách do 1780 m n. m. Dále v mírném pásmu Asie, až po Severní Ameriku. Celý rod sestává pouze ze čtyř druhů, které pocházejí z mírného pásma severní polokoule, ale jeden, málo známý druh (P. undulata), je endemitem z Mexika.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Zákonem chráněný druh v Maďarsku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dostál Josef, Nová květena ČSSR. Praha : Academia, 1989. 1548 s. ISBN 80-200-0095-X
  • Studnička Miloslav - Kapradiny:atlas domácích a exotických druhů, Academia, 2009 ISBN 978-80-200-1716-1
  • Dostál Petr, Evoluce a systém stélkatých organismů a cévnatých výtrusných rostlin. 2006. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2006. 109 s. ISBN 80-7290-267-9.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]