Kostel svatého Jiří (Bělotín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jiří
v Bělotíně
Kostel svatéhoo Jiří v roce 2014
Kostel svatéhoo Jiří v roce 2014
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Olomoucký
Okres Přerov
Obec Bělotín
Souřadnice
Kostel sv. Jiří Bělotín
Kostel sv. Jiří
Bělotín
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze olomoucká
Děkanát Hranice
Farnost Bělotín
Status farní kostel
Užívání užíván
Datum posvěcení 2. října 1757
Světitel Václav Onufer Böhm
Architektonický popis
Architekt František Antonín Grimm
Stavební sloh baroko
Výstavba 17541757
Specifikace
Stavební materiál zděný, omítaný
Odkazy
Adresa Bělotín 1, 753 64 Bělotín
Kód památky 36069/8-379 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jiří je farní kostel v obci Bělotín, náleží do děkanátu Hranice, arcidiecéze olomoucká, je farním kostelem římskokatolické farnosti Bělotín[1]. Kostel je kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1201. Původní kostel pocházel z 15. století a patřil luteránům. V roce 1622 získal panství kardinál František z Dietrichsteina, který panství rekatolizoval.[3] V roce 1646 byl kostel vypálen švédskými vojsky, kostel byl dřevěný, pouze věž byla zděná (z 16. století[4]).[5] Znovu vyhořel po zapálení bleskem v roce 1696. V roce 1720 byla nově zastřešena věž a kostel v roce 1754 znovu vyhořel. V roce 1754 Karel Maxmilián zakložil nový kostel. K zděné renezanční věži je na původních základech přistavěna loď a 2. října 1757 byl kostel vysvěcen. Autorem přestavby byl brněnský stavitel a dvorní architekt kardinála Františka Dietchsteina, František Antonín Grimm.[3]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní orientovaná zděná barokní stavba. Loď čtvercovým půdorysem s kruchou je ukončena půlkruhovým odsazeným kněžištěm. Ke kněžišti se z jihu přimyká sakristie. Střecha lodi a kněžiště je sedlová krytá plechem. Na hřebenu střechy lodi je sanktusník tvořen lucernou s jehlanovou střechou.

Věž[editovat | editovat zdroj]

Hranolová věž je přisazena osově k západnímu průčelí. Z věže vede přístup po schodech na kruchtu s varhany, do zvonového patra, k věžním hodinám a do půdních prostor lodi.[6][7] Ve zvonovém patře se nacházely zvony z roku 1548[7] a dva z roku 1695 a 1697 ulité opavským zvonařem Jiřím Maderhoferem.[4] Věž byla v roce 1764 nově zastřešena, krytá šindelem.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiér je barokní. Hlavní oltář je zasvěcen svatému Jiří je z roku 1819, v roce 1829 byl opatřen polychromií. Oltářní obraz Boj sv. Jiří s drakem namaloval v roce 1857 oderský malíř Josef Heinz. Po stranách oltáře jsou zlacené alabastrové sochy Cyrila a Metoděje z roku 1831.[4] Obrazy křížové cesta namaloval novojičínský malíř Ignác Berger. Na evangelijní straně boční oltář je zasvěcen sv. Tekle s oltářním obrazem od Ignáce Bergera z roku 1885 a po stranách sochy sv. Petra sv. Pavla od Jana Kammereitha (1715–1769).[3] Na epištolní straně boční oltář je zasvěcen Panně Marii Růžencové, jejíž obraz namaloval Antonín Nevídal a po stranách oltáře jsou sochy sv. Anny a sv. Jáchyma od Jana Kammereitha.

Kazatelna z roku 1864 je zdobena reliéfy od Josefa Heinze, nad kazatelnou je stříška s plastikou Mojžíše s deskami Desatera.[3]

Varhany byly pořízeny v roce 1850 u novojičínského varhanáře Johanna Neussera (1807–1878). Příspěvek na varhany v částce 800 zlatých poskytli farníci a také kníže František Josef z Dietrichsteina a vedení společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda. V roce 1905 vyhotovil nové varhany Karel Neusser (1844–1925), syn Johana.[8]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 byla před bělotínskou faru postavena socha akademického sochaře Michala Moravce Sv. Jiří – patron obce Bělotína. Socha byly slavnostně vysvěcena u příležitosti otevření Muzea na Faře.[9] Budova Fara je dvoupodlažní zděná budova s valbovou střechou. Uzavřený areál fary s přilehlou zděnou hospodářskou budovou a zahradami tvoří se základní školou dominantu obce.[10] Na přístupové cestě k základní škole byla od roku 2016 postavena řada soch pod názvem Husovy pravdy [11]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Arcidiecéze olomoucká. www.ado.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-11]. Identifikátor záznamu 147902 : Kostel sv. Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d OHNŮTKOVÁ, Eva. Umělecký mecenát Dietrichsteinů na hranickém a lipnickém panství v 18. století. Masarykova universita Brno 2014, s. 49–52 [cit. 2017-08-11] Dostupné online závěrečná práce.
  4. a b c Přerov. www.kostelycz.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. 
  5. KOBZA, Miroslav. Kostel stojí na nejvyšším místě Bělotína už od počátků vesnice. Český rozhlas. 2016-03-10. Dostupné online [cit. 2017-08-11]. (česky) 
  6. Farní kostel sv. Jiří. www.belotin.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b VÍTEK, Pavel. kostel sv. Jiří, Bělotín. www.hrady.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. 
  8. Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. 
  9. Svatý Jiří - patron Bělotína (jezdecká socha). www.belotin.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  10. Památky. www.belotin.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  11. Cyklus Husovy pravdy. www.belotin.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]