Karel Brzobohatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PaedDr. Karel Brzobohatý
Narození4. dubna 1935
Zábřeh
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. dubna 1999 (ve věku 64 let)
Zábřeh
ČeskoČesko Česko
Titulveteránský mistr Československa, vicemistr Československa
Oceněnímistr sportu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
MU
bronz MU 1961 Oslo reprezentace
Memoriál Evžena Rošického
bronz X. MER 1961 Praha reprezentace
Československo Národní soutěže
Velká Cena Vyškova ve skoku vysokém
bronz IV. VC 1953 Vyškov
zlato IX. VC 1958 Vyškov
Štít St. Boleslavi ve skoku vysokém
stříbro X. r 1953 St. Boleslav
stříbro XVIII.1961 St. Boleslav čs. pohár - HJ
I. Československé sportovní hry
zlato I.ČSSH 1963 Bratislava výběr OH 1964
Mistrovství ČSR
stříbro M ČSR 1952 Lomnice dorost - výška
stříbro M ČSR 1952 Prostějov dorost - trojboj
stříbro M ČSR 1957 RH Praha družstvo I.liga
stříbro M ČSR 1958 RH Praha družstvo I.liga
Akademické mistrovství ČSR
bronz AM ČSR 1954 Brno
Mistrovství ČSR veteránů
zlato M ČSR 1975 Prostějov rekord
zlato M ČSR 1976 Brno rekord
zlato M ČSR 1977 Jablonec
bronz M ČSR 1978 Týniště/O

Karel Brzobohatý, mistr sportu (4. dubna 1935 Zlín[ujasnit]14. dubna 1999 Zábřeh) byl československý atlet-výškař, trenér, rozhodčí a pedagog.

Osobní rekord 203 cm skočil stylem stredl (Olomouc 14.5.1961).

Jako 10. muž historie československé atletiky překonal magickou hranici výšky 200 cm (203 cm 1961). Tělesná výška 195 cm, váha 86 kg.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Byl rekordman a reprezentant ČSR a ČSSR, trojnásobný mistr republiky v kateg. 40–44 let. Tréninkovým konzultantem mu byl mj. od roku 1961 Robert Šavlakadze, olympijský vítěz z roku 1960. Při zimní přípravě na OH 1964 si způsobil zranění levého kolena a po nesterilním zákroku obvodního lékaře – sepse, otoky, hrozba amputace nohy, znehybnění kloubu, následná rehabilitace v Kladrubech a ukončení aktivního závodění. V roce 1975 obnovení činnosti díky novému skokanskému stylu Fosbury FLOP. Patřil do líhně atletů TJ ČSAO Zábřeh, kteří se proslavili na mnoha atletických stadiónech Československa a Evropy, jako byli Němec, Merta, Mertová, Foit, Smyslová a další. Čestný titul „mistr sportu” (za limit 202 cm z roku 1961) mu byl udělen ČSTV v rámci pražského jara 1968, resp. v rámci politických rehabilitací ÚV ČSTV v roce 1990.

Mezi jeho významné svěřence patřil např. juniorský reprezentant ČSSR, výškař Jaroslav Šubrt (201 cm 1974) a syn Petr 110 m př. (14,6 s 1987).

K největším úspěchům Karla Brzobohatého lze počítat 3. místo na silně osazeném mezinárodním závodu – X. memoriálu Evžena Rošického 1961 v Praze na Strahově. Zde porazil výkonem 198 cm 20 výškařů – kromě čs. špičky i švédského olympionika K. A. Nilssona, budoucího světového rekordmana – Číňana Ni Chin-China (229 cm 1970) a olympioniky R. Koteie (Mali) a S. Iguna (Nigérie). Závod vyhrál olympijský vítěz 1960 R. Šavlakadze (210 cm), stříbrnou příčku získal čs. reprezentant M. Valenta (201 cm). Funkcionáři UV ČSTV zařadili Brzobohatého na základě výsledku do čs. reprezentačního družstva A.

Stadión Bislet v Oslu. Dějiště ME 1946, ZOH 1952 a seriálu Golden League

Při mezistátním utkání NorskoČSSR, konaném v srpnu 1961 v Oslu na olympijském stadiónu Bislet, dokázal i za nepříznivých podmínek pro jeho skokanský styl (v dešti rozbahněná dráha, 45 min přerušení) porazit norského mistra A. Vanga a získal pro ČSSR 3. místo. Závod vyhrál Nor G. Husby.

Po úspěšné sezóně 1961, kdy si Brzobohatý zvýšil osobní rekord o 6 cm a byl nominován na několik zahraničních startů, byl pro rok 1962 reálným cílem start na ME v Bělehradě. Nominační limit 203 cm odpovídal osobnímu rekordu Brzobohatého a finálovému umístění na ME do 7. místa. Navzdory tréninku se však forma po zdravotních problémech (anginy, operace mandlí, pásový opar) nedostavila a nejlepším výsledkem bylo 195 cm a 2. místo v mezinárodním závodě při Velké ceně Litomyšle za rakouským olympionikem a mistrem H. Donnerem (200 cm).

V posledním a nejdůležitějším závodu sezóny 1963, v říjnu, při I. československých sportovních hrách v Bratislavě zvítězil a získal titul přeborníka I. ČSSH v rámci československé konkurence v osobním výkonu roku 199 cm a zařadil se tak do širšího výběru pro OH 1964. Pro konečnou nominaci na OH 1964 v Tokiu bylo nutno skočit v olympijské sezóně na významném zavodu limit 206 cm. Po úspěchu Brzobohatého na I. ČSSH mu byly poskytnuty v Zábřehu pro kvalitní zimní přípravu důstojné podmínky (např. gumové doskočiště, soustředění v Nymburku, metodika závodníků SSSR a startovní příležitosti), avšak zranění dlouhodobě zatěžovaného levého kolena a poté neprofesionální zásah lékaře ho nadobro vyřadil z tréninku a vzal mu možnost opět atakovat výšky nad 2 m.

Göteborg, MS veteránů, 1977

Poslední závod absolvoval Brzobohatý v Zábřehu v březnu 1964, kde zvítězil z plného tréninku v I. ročníku Zimního poháru výškařů.

V srpnu roku 1977 se po částečném obnovení závodní činnosti ve 42 letech zúčastnil II. mistrovství světa veteránů v Göteborgu ve Švédsku na stadionu Slottsskogsvallen. Zde se umístil ve finále na 4. místě za olympionikem Rakušanem H. Mandlem (200 cm), švédským olympionikem S. Petterssonem (190 cm) a dalším Švédem A. Palmem (180 cm). K bronzové medaili by mu stačilo skočit překonanou výšku 180 cm na 1. pokus nebo vyrovnat osobní veteránský rekord 185 cm. Při rozeskakování před závodem zdolal 183 cm. Skokanskou kariéru uzavřel Brzobohatý definitivně na III. mistrovství světa veteránů v Hannoveru v NSR v roce 1979. Zde s nataženým l. stehenním svalem ukončil předčasně soutěž na 14. místě.

Oddílová příslušnost[editovat | editovat zdroj]

  • 1951-53 Atlas Zábřeh
  • 1954 Slavia Praha
  • 1955 Slavia ITVS
  • 1956 Baník K. Vary
  • 1957-58 RH Praha
  • 1959-62 Slovan Olomouc
  • 1963-64 TJ ČSAO Zábřeh
  • 1975-79 TJ ČSAO Zábřeh
Szczecin Miejski Stadion Lekkoatletyczny. MU Polsko - ČSSR 1961

Sportovní a reprezentační cíle[editovat | editovat zdroj]

Soutěž Stát Limit Nominace Nejl. výsledek Počty startů
MER 1954 – 63 Československo 195 ano 3. místo 6
MU 1961 PolskoNorsko 200 ano 3. místo 2
ZJS Brno – Dozsa Ujpest 1961 Maďarsko 200 ano nevycestoval 0
ME 1962 Jugoslávie 203 ne ne 0
OH 1964 Japonsko 206 ano – širší ne – zranění 0
MS Masters 1977, 79 ŠvédskoNěmecko ano 4. místo 2
Mistr sportu Československo 202 ano 1968 udělen 1990 titul

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

Rok Věk Rekord Město Výkon Styl Evropská unietabulky roku ČSSR tab.
1952 17 rekord SM kraje Šumperk 184 horine
čs. dorostenecký rekord Šumperk 188 horine
čs. dorostenecký rekord Zábřeh 190 horine
čs. dorostenecký rekord Prostějov 191 horine 1. dorost, 27. muži 2.
1954 19 rekord SM kraje Zábřeh 192 horine 4.
1955 20 rekord KV kraje K. Vary 190 sweney
os. rekord Praha 195 sweney 33. 6.
1958 23 os. rekord Praha 197 stredl 8.
1961 26 rekord SM kraje, limit Mistra sportu Olomouc 203 stredl 35. 4.
1975 40 čs. veteránský rekord 1A Rožnov p. R. 180 flop 1.
čs. veteránský rekord 1A Prostějov 184 flop 2. svět. tab. masters 1.
1976 41 čs. veteránský rekord 1A Brno 185 flop 3. svět. tab. masters 1.
1977 42 čs. veteránský rekord 1A Praha 185h flop 3. svět. tab. masters 1.

Soutěže (Reprezentace ČSSR a mezinárodní závody)[editovat | editovat zdroj]

Rok Soutěž Město a stát Výsledek Výkon
1954 IV. Memoriál Evžena Rošického Praha, ČSR 10. 180
1955 V. Memoriál Evžena Rošického Praha, ČSR 6. 195
Olomouc – UDA Praha – Rumunsko Olomouc, ČSR 2. 190
1956 Baník K. Vary – Litomyšl – Drážďany (NDR) Liberec, ČSR 1. 191
IV. Světový kongres studentstva Praha, ČSR 2. 185
1957 RH Praha – Vídeň (Rakousko) Kladno, ČSR 1. 185
VI. Memoriál Evžena Rošického Praha, ČSR 18. 175
1958 VII. Memoriál Evžena Rošického Praha, ČSR 8. 190
1961 X. Memoriál Evžena Rošického Praha, ČSSR 3. 198
Mezistátní utkání Polsko – ČSSR PolskoSzczecin, Polsko 4. 190
Mezistátní utkání Norsko – ČSSR NorskoOslo, Norsko 3. 190
1963 XII. Memoriál Evžena Rošického Praha, ČSSR 4. 198
1977 II. Mistrovství světa veteránů ŠvédskoGöteborg, Švédsko 4. 180
1979 III. Mistrovství světa veteránů NěmeckoHannover, Německo 14. 168

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo byl kdo v české atletice – Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2000, 2004,ISBN 80-7033-385-5 ISBN 80-7033-864-4, str. 19, 236
  • časopis Lehká atletika roč. 1952- 1964, 11/1963, 8/1968, 1975-1979
  • Sportovní ročenka 1963 – ČTK Praha 1964, str. 26
  • Kohlmann, Č., Popper, J., Janecký, A. a kol.:Lehkoatletické výkony roč. 1952 – 1963, STN Praha
  • Diplomová práce: Brzobohatý, K.:Technika, trénink a didaktika překážkového běhu, Olomouc Pf UP 1984
  • Jirka, J. a kol.: Sto let královny, Praha Česká atletika s.r.o. 1997,ISBN 80-85893-11-8, str. 214, 226
  • Demetrovič, E.: Encyklopedie tělesné kultury, Praha Olympia 1988, str. 107
  • 60 let atletiky střední a severovýchodní Moravy 1923 – 1983 VAD – Sm KV ČSTV Ostrava 1982, str. 53, 123
  • Sebera, B., Sebera, M.:80 let královny sportu ve Vyškově 1921-2001, Tiskárna Baďuřík 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]