Přeskočit na obsah

Martin Stránský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MgA. Martin Stránský
Martin Stránský v Show Jana Krause (2015)
Martin Stránský v Show Jana Krause (2015)
Narození11. února 1970 (54 let)
Jihlava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAMU v Praze
Aktivní roky1993–dosud
RodičeMiloš Stránský[1]
Významné roleMUDr. Ota Kovář (Ordinace v růžové zahradě, Doktoři z Počátků)
Český dabingBender Ohýbač Rodriguez (Futurama)
Daryl Dixon (Živí mrtví)
Dr. Gregory House (Dr. House)
Umělecké ceny
Cena Vendelína Budila – obor činohra
2007Pohled z mostu – role Eddieho
Cena Františka Filipovského – mužský herecký výkon
2011Dr. House – role Dr. Gregory House

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Stránský (* 11. února 1970 Jihlava) je český herec. Žije v Plzni.

Na divadelních prknech stanul poprvé v roce 1983, sezónu 1988/1989 strávil v Jihlavském divadle jako elév. DAMU absolvoval v roce 1993 rolí Laca v inscenaci Její pastorkyňa. Od září 1993 byl ve stálém angažmáDivadle Josefa Kajetána TylaPlzni. V roce 2007 obdržel Cenu Vendelína Budila za roli Eddieho v inscenaci Pohled z mostu, za tutéž roli se ocitl v širší nominaci na Cenu Thálie 2007. V roce 2004 hostoval v Národním divadle v Brně v divadelní hře podle románu Christophera Hamptona Nebezpečné vztahy – Valmont. Ve stejném roce účinkoval v komponovaném pořadu Martina Hilského Blázni, milenci a básníci, který byl uveden v rámci Letních shakespearovských slavností na Pražském hradě. V roce 2008 se na Letních shakespearovských slavnostech představil jako Jago v Othellovi.

Horácké divadlo Jihlava

[editovat | editovat zdroj]
  • Alfréd – Jak vyloupit banku (1983)
  • chlapec – Noc pastýřů (1983)
  • blonďák – Možná je na střeše kůň (1983)
  • 2. chlapec – Zapeklitá komedie aneb Kdosi brousí nad Paďousy (1983)
  • Muška – Gaudeamus Igitur (1988)
  • Matěj – Strakonický dudák (1988)
  • drožkář, Pan Bauchon – Jeptiška (1988)
  • Lichotil – Potopa světa (1989)
  • Lodovico – Othello (1989)
  • druhý královský rada, neznámý princ, halapartník – Rozum a štěstí (1989)

Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni

[editovat | editovat zdroj]
  • Rytíř Hans z Wittensteinu – Ondina (1993)
  • Jean, číšník – Jakub a jeho pán (1994)
  • MUDr. Lyman Sanderson – Harvey (1994)
  • Franci – Periferie (1994)
  • Robin – S tvojí dcerou ne (1994)
  • Cassio – Othello (1995)
  • John Buchanan – Výstřednosti slavíka (1995)
  • Sean, německý voják – Nejlepší den (1995)
  • Gene de Vries – Peklo v hotelu Westminster (1995)
  • Paolo – Pan Hamilkar (1995)
  • Francek – Maryša (1996)
  • Mariano, úslužný mládenec – Otcové se rodí ve skříních (1996)
  • Theobald – Vraždy a něžnosti (1996)
  • Žvanikin – Ženitba (1997)
  • Sebastian – Večer tříkrálový (1997)
  • Nazaire Rimbaud – Maraton (1997)
  • Lou Tanner – Drobečky z perníku (1997)
  • Leonardo – Krvavá svatba (1997)
  • Mike – Mámení mysli (1998)
  • Antonín – Paličova dcera (1998)
  • Jaša, sluha – Višňový sad (1998)
  • Garry Lejeune – Bez roucha (1998)
  • Sluha – Holka nebo kluk (1998)
  • Georges Duroy – Miláček (1998)
  • Meslis – Spor aneb Dotyky a spojení (1999)
  • manžel, Zachanassianov – Návštěva staré dámy (1999)
  • Leblanc – Trouba na večeři (1999)
  • Kouzelník Arnoštek – Rozmarné léto (1999)
  • William Catesby – Richard III. (1999)
  • Nick Arnstein – Funny Girl (2000)
  • Vlkodlak André – Vlkodlak (2000)
  • Corignon – Dáma od Maxima (2000)
  • Zanni, sluha – Tři v tom (2000)
  • estébák, Pasák, Šerif – Nuly (2000)
  • Bolkonskij – Ještě jednou, profesore (2001)
  • Biff – Smrt obchodního cestujícího (2001)
  • princ Filip – Yvonna, princezna burgundánská (2001)
  • Bejby – Šakalí léta (2001)
  • Laertes – Hamlet (2001)
  • Chance Wayne – Sladké ptáče mládí (2002)
  • Maxim Gorkij – Čechov na Jaltě (2002)
  • Jim – Hra vášní (2002)
  • Míťa – Bratři Karamazovi (2002)
  • Petr – Příběhy obyčejného šílenství (2003)
  • Jamie – Cesta dlouhým dnem do noci (2003)
  • Mánek Mešjaný – Gazdina roba (2004)
  • Viktor – Arthurovo bolero (2004)
  • Gerry – Urvi to! (2004)
  • Edmund – Král Lear (2004)
  • Padraic – Poručík z Inishmoru (2005)
  • Algernon Moncrieff – Jak je důležité míti Filipa (2005)
  • Hjalmar Ekdal – Divoká kachna (2005)
  • zabiják Joe Cooper – Zabiják Joe (2006)
  • vévoda de Guise – Královna Margot (2006)
  • On – Návraty hříšníka (2006)
  • Ligniere – Cyrano z Bergeracu (2006)
  • hlas mafiána – Celebrity s.r.o. (2007)
  • JUDr. Hudec – Třetí zvonění (2007)
  • Eddie – Pohled z mostu (2007)
  • lékař Astrov – Strýček Váňa (2007)
  • hlas Andreje Drozda – Čachtická paní (2008)
  • Ken Gorman – Řeči (2008)
  • Petruccio – Zkrocení zlé ženy (2008)
  • Russ Rigel – Jako naprostý šílenci (2008)
  • Merkucio – Romeo a Julie (2009)
  • Radim – Ve státním zájmu (2009)
  • mlynář – Lucerna (2009)
  • Kreon – Antigona (2019)
  • Jackie Elliot – Billy Elliot (2019)

Národní divadlo v Brně

[editovat | editovat zdroj]
  • Valmont – Nebezpečné vztahy (2004)

Letní Shakespearovské slavnosti v Praze

[editovat | editovat zdroj]
  • Jago – Othello (2008)

Divadlo pod Palmovkou v Praze

[editovat | editovat zdroj]
  • James Hepburn – Bothwell – Ať žije královna! (2007)
  • Randle Patrik McMurphy – Přelet nad kukaččím hnízdem (2008)
  • Cyrano – Cyrano z Bergeracu (2009)
  • Stanley – Tramvaj do stanice Touha (2012)
  • Bertie – Králova řeč (2013)

Film a televize

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993 si zahrál prince v pohádce Anička s lískovými oříšky (rež. Aleš V. Horal), zásadní roli měl i ve filmu Nikdo neměl diabetes (rež. Ivan Pokorný). Ve filmu Roberta Sedláčka Pravidla lži ztvárnil postavu Zdeňka – jednoho z terapeutů v komunitě pro drogově závislé. Pod režijním vedením Dušana Kleina se představil ve filmech Devatenáct klavírů a Hrobník. V roce 2009 si v pohádce Peklo s princeznou zahrál dvojroli - krále pekel Lucifera a kováře Jíru. Pod vedením režiséra Juraje Herze účinkoval ve filmu Habermannův mlýn. Mezi jeho nejznámější role patří postava MUDr. Oty Kováře v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2 nebo v jeho spin-offu Doktoři z Počátků.

Od roku 1994 se intenzivně věnuje dabingu. Propůjčil hlas desítkám postav, mimo jiné hlavnímu hrdinovi seriálu MacGyver, Stevu Irwinovi (Lovci krokodýlů), postavě Carlose Solise ze seriálu Zoufalé manželky , postavě Seeleyho Bootha v seriálu Sběratelé kostí, postavě Bendera ze seriálu Futurama nebo Daryla Dixona ze slavného seriálu Živí mrtví (The Walking Dead). Nadaboval také zabijáka Altaira v prvním díle Assassin’s Creed, Prince Arthase z PC hry WarCraft III. Za dabing Hugha Lauriehoseriálu Dr. House obdržel v roce 2011 prestižní dabingové ocenění – Cenu Františka Filipovského.

Pro rozhlas pracuje od roku 1993. Namluvil slavnostní znělky při příležitosti 85. výročí Českého rozhlasu, účinkuje v mnoha rozhlasových hrách, např.: Vojcek Georga Büchnera, Plešatá zpěvačka Eugèna Ionesca, Hlasy Marcela Kabáta. Za četbu vzpomínek Maxe Kopfa Odpusťte, že žiju byl nominován na cenu Neviditelný herec 2002/2003.

Audioknihy

[editovat | editovat zdroj]
  • Terry Hayes - Já, Poutník (2018), vydala Euromedia Group
  • Peter Swanson – Na zabití (2016), hlas detektiva Kimbala, vydala Audiotéka
  • Jonas Jonasson – Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (2012), vydal Panteon
  • Jonas Jonasson – Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) (2016)
  • Christopher Paolini – Odkaz dračích jezdců
  • Walter Isaacson – Steve Jobs
  • Stieg Larsson – Muži, kteří nenávidí ženy
  • Dan Simmons – Terror (2018), kapitán Francis Crozier, vydal OneHotBook
  • Neztraťte motivaci v době blahobytu – vydala Audiotéka 2018
  • Code 93 – vydala Audiotéka 2019
  • Gobi – Poušť v mé duši, vydala Audiotéka 2019
  • Návrat do Valbone, Audiotéka 2019
  • Teritoria, Audiotéka 2020
  • Legie, série audio knih, František Kotleta a Kristýna Sněgoňová, vydala Audiotéka 2020 - 2024

Otcem Martina Stránského byl herec a bývalý ředitel Horáckého divadla v Jihlavě Miloš Stránský (1938–2023).

  1. Zemřel Miloš Stránský. Společnost pro Divadelní noviny. 18. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-09-19].

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]