Všetatská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Všetatská pahorkatina
Zámek Mělník na terase Turbovického hřbetu a Labe

Nejvyšší bod 238 m n. m. (Cecemín)
Rozloha 47,9 km²

Nadřazená jednotka Mělnická kotlina
Sousední
jednotky
Labsko-vltavská niva
Staroboleslavská rovina
Jizerská tabule
Dolnooharská tabule
Podřazené
jednotky
Mělnický úval
Turbovický hřbet
Cecemínský hřbet

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny prachovec, pískovec, jílovec, slínovec, sedimenty
Povodí Labe
Souřadnice

Všetatská pahorkatina je geomorfologický okrsek v severní části Mělnické kotliny, ležící v okresech Mělník a Praha-východ ve Středočeském kraji.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Přívory (část Všetat) z Turbovického hřbetu

Úzký pás okrsku se nachází mezi obcemi Dolní Beřkovice (na severozápadě) a Byšice, Konětopy a Dřísy (na jihovýchodě). Větší částí leží uvnitř okrsku okresní město Mělník a celý je zde městys Všetaty, podle kterého je okrsek pojmenován.[1]

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Je to plochá pahorkatina tvořená středoturonskými prachovci a jemnozrnnými pískovci jizerského souvrství a spodnoturonskými jílovci a slínovci bělohorského souvrství svrchní křídy a kvartérními sedimenty různé geneze. Jsou zde dva výrazné asymetrické strukturně denudační slínovcové hřbety směru JVSZCecemínský a Turbovický hřbet, jenž jsou oddělené tzv. Všetatskou bránou s výplní štěrkovitých písků mladorisské terasy. Jmenované hřbety oddělují od údolí Labe sníženinu Všetatský (Mělnický) úval – opuštěné středopleistocenní údolí s mocnými písky a štěrky jizerského původu, zakryté ve střední a severozápadní části holocenními hnilokaly, slatinami, deluviofluviálními sedimenty, uloženinami náplavových kuželů, vzácně vátými písky. Jsou zde jámy po těžbě písků (často zatopené vodou). Okrsek zahrnuje chráněná území PR Slatinná louka u Liblic a PP Prutník.[2]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Okrsek Všetatská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka VIB–3C–3) náleží do celku Středolabská tabule a podcelku Mělnická kotlina.

Dále se člení na podokrsky Mělnický úval v severní části, Turbovický hřbet v severozápadní části a Cecemínský hřbet v jihovýchodní části.[3]

Pahorkatina sousedí s dalšími okrsky Středolabské tabule (Labsko-vltavská niva na západě a Staroboleslavská rovina na jihu) a s celky Jizerská tabule na severu a východě a Dolnooharská tabule na severozápadě.[2]

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší bod Všetatské pahorkatina je Cecemín (238 m n. m.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Všetatská pahorkatina na Mapy.cz
  2. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]