Dolnojizerská tabule
Dolnojizerská tabule | |
---|---|
Jizera a náhon u Dražic | |
Nejvyšší bod | 320 m n. m. (bezejmenná kóta) |
Rozloha | 518 km² |
Střední výška | 236 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Jizerská tabule |
Sousední jednotky | Středojizerská tabule Ralská pahorkatina Dolnooharská tabule Středolabská tabule Jičínská pahorkatina |
Podřazené jednotky | Košátecká tabule Vrutická pahorkatina Luštěnická kotlina Jabkenická plošina[1] |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Dolnojizerská tabule na mapě Česka | |
Horniny | pískovec, slínovec, jílovec |
Povodí | Jizera, Labe, Košátecký potok, Pšovka, Vlkava |
Souřadnice | 50°17′40″ s. š., 14°45′56″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIB-2B |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dolnojizerská tabule je geomorfologický podcelek v jižní a jihozápadní části Jizerské tabule. Zaujímá části okresů Mladá Boleslav, Mělník a Nymburk ve Středočeském kraji. Podcelek se rozkládá mezi sídly Mělník a Liběchov na západě, Lysá nad Labem na jihu, Rožďalovice na východě a Mladá Boleslav na severu. Nejvýznamnějším sídlem uvnitř podcelku je město Benátky nad Jizerou.
Charakter území
[editovat | editovat zdroj]Území je pokryto kulturní krajinou s převahou menších obcí, značné procento půdy je obdělávané, na písčitých půdách se rozkládají převážně borové lesy.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Podcelek má zhruba tvar vrcholu nakloněné šipky, jejíž osou je tok řeky Jizery. Celek sousedí na severu se sesterským podcelkem – Středojizerskou tabulí, západní rameno šipky v povodí Košáteckého potoka a dolní Pšovky sousedí s Ralskou pahorkatinou a u Mělníka krátce s Dolnooharskou tabulí. Jižní vrchol šipky, blížící se soutoku Jizery s Labem, a východní rameno šipky v povodí horní Vlkavy, sousedí se Středolabskou tabulí, východní rameno dále na sever ještě s Jičínskou pahorkatinou.
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Podcelek Dolnojizerská tabule (dle třídění Jaromíra Demka VIB–2B) má v geomorfologickém členění další čtyři okrsky:[2]
- Košátecká tabule (VIB–2B–1)
- Luštěnická kotlina (VIB–2B–2)
- Jabkenická plošina (VIB–2B–3)
- Vrutická pahorkatina (VIB–2B–4)
Kompletní geomorfologické členění celé Jizerské tabule uvádí následující tabulka:
Geomorfologické členění Jizerské tabule | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Středočeská tabule | ||
STŘEDOJIZERSKÁ TABULE |
Bělská tabule | Rokytská horka (410 m)
|
Skalská tabule | Horka (385 m)
| |
DOLNOJIZERSKÁ TABULE |
Košátecká tabule | Kurfirstský vrch (303 m)
|
Luštěnická kotlina | Lánský kopec (221 m)
| |
Jabkenická plošina | Zámrsky (280 m)
| |
Vrutická pahorkatina | Benátecký vrch (251 m)
| |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol |
Významné vrcholy
[editovat | editovat zdroj]- Kurfirstský vrch (303 m), Košátecká tabule
- Horka (290 m), Košátecká tabule
- Chloumeček (282 m), Košátecká tabule
- Hlavnov (258 m), Jabkenická plošina
- Benátecký vrch (251 m), Vrutická pahorkatina
- Šibák (228 m), Vrutická pahorkatina
- Kobylí hlava (215 m), Košátecká tabule
Nejvyšším bodem podcelku je bezejmenná kóta (320 m) v Košátecké tabuli, severovýchodně od Nebužel, při hranici se Středojizerskou tabulí.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.